Mám vysokoškolský titul i praxi, ale při pohovorech mě válcuje i 60letý důchodce. Prý se firmě vyplatí víc
Senioři jsou dnes u mnoha firem velmi žádaní, což dokazují statistiky i zkušenosti některých uchazečů o práci. V některých případech jim zaměstnavatelé mohou dát přednost i před vysokoškolsky vzdělanými uchazeči, kteří mají za sebou několik let praxe.
Společnosti z různých sektorů si starších zaměstnanců váží hned z několika důvodů – zdaleka se tedy nejedná pouze o to, že tito pracovníci mohou nabídnout bohaté zkušenosti. Zájem je přitom oboustranný, protože rovněž senioři stále častěji hledají zaměstnání i přesto, že již mají nárok na plnohodnotný starobní důchod.
Počet pracujících seniorů zásadně narůstá
Jak ukazují průzkumy, celkový počet pracujících seniorů se v průběhu posledních let výrazně zvyšoval. Například ze statistik Českého statistického úřadu je možné vyčíst, že mezi lety 2011 až 2021 došlo k více než zdvojnásobení počtu lidí, kteří i v důchodovém věku navštěvují zaměstnání.
Během období od roku 2003 do roku 2023 se pak počet osob, které za sebou již mají oslavu pětašedesátých narozenin a i přesto nadále pracují, dokonce ztrojnásobil.
Zatímco před dvaatřiceti lety bylo podle Českého statistického úřadu na území České republiky 54 tisíc pracujících lidí ve věku 65 let či více, podle údajů z roku 2023 toto číslo stouplo až přibližně na 170 tisíc.
„Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ činila míra ekonomické aktivity osob 65letých a starších (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných seniorů na jejich celkovém počtu) v roce 2023 v Česku 8,0 %, přitom ještě před dvěma dekádami se pohybovala na poloviční hodnotě,“ informoval Český statistický úřad.
Nejvyšší podíl pracujících lidí v důchodovém věku se nachází v hlavním městě Praze (podle sčítání lidu z roku 2021 jde o 20,8 %). Naopak nejnižší podíl pracujících důchodců byl při stejném sčítání zaznamenán v Moravskoslezském kraji (jen 8,7 %).
Jaké důvody za tímto fenoménem stojí?
Důvodů, proč pracujících seniorů narůstá, existuje hned několik.
V první řadě o ně mají někteří zaměstnavatelé větší zájem. To je dáno mimo jiné tím, že je mnohdy vnímají jako spolehlivější a loajálnější.
To dokládá také zkušenost jednoho z uchazečů o práci: „Studoval jsem roky, budoval kariéru a věřil, že to má smysl. Pak přijdu na pohovor a zjistím, že proti mně stojí důchodce, který tu práci nakonec dostane. Důvod? Je pro firmu levnější a flexibilnější. V tu chvíli si říkám, kde se stala chyba.“
Zatímco mladší ročníky poměrně běžně přecházejí od jednoho zaměstnavatele k druhému (mimo jiné kvůli snaze o kariérní posun), senioři mají často tendenci zůstávat na stejné pozici, neboť již v mnoha případech nemají o kariérní růst tak vysoký zájem. Loajalita starších pracujících je dána i jejich zájmy – řada z nich chodí do práce kvůli kolektivu nebo zkrátka proto, že je práce na dané pozici baví.
„Chodím uklízet. Co doma? Takhle jsem alespoň mezi lidmi. S holkama si dáme kafe a pokecáme,“ sdělila pro iDnes paní Věra z Lounska. K tomu dodala, že finanční ohodnocení pro ni nepředstavuje hlavní motivaci – právě to je další důvod, proč zaměstnavatelé někdy dají přednost staršímu zájemci. Lidé v důchodovém věku často nemají tendenci si říkat o zvýšení platu, což je pro firmy samozřejmě pozitivní.
Někteří senioři pak pracují pouze na poloviční úvazek, což může společnostem v určitých případech vyhovovat.
Další důvod představuje aktuální demografická situace. Zatímco do důchodu odchází poměrně silné ročníky, na pracovní trh se naopak v důsledku klesající porodnosti dostává stále nižší počet nových uchazečů. Na to mohou společnosti reagovat mimo jiné právě zaměstnáváním osob v důchodovém věku.
V neposlední řadě napomáhají pracujícím seniorům i přijatá opatření. Například předchozí vláda Petra Fialy zavedla důchodcům přilepšení ke mzdě v podobě slevy na pojistném.
V jakých oborech se starší lidé sdružují nejčastěji?
Senioři často zastávají takové pozice, které nejsou extrémně náročné z fyzického hlediska a zároveň je dostatečně naplňují.
V praxi se může jednat například o školství (učitelé nebo zejména vychovatelé), zdravotnictví, cestovní ruch (recepce, pokojová služba) nebo různé administrativní pozice.
Dále se pak lidé v důchodovém věku přirozeně sdružují v oblastech, na které se během své kariéry specializovali. Za zmínku v tomto směru stojí například různé řemeslné obory, účetnictví nebo finanční služby.































































