Na radiátor i podlahové topení zapomeňte. Nové řešení vytopí byt mnohem příjemněji a rovnoměrněji
Ačkoli je jaro už skutečně za dveřmi, topná sezóna ještě potrvá více než 10 týdnů. Každoročně totiž končí až 31. května. Tu příští navíc můžete zahájit s novým topným systémem. Zapomeňte přitom na radiátory či podlahové topení. Nové řešení topí rychle, komfortně a rovnoměrně.
Podle říjnového průzkumu, jehož výsledky zveřejnila v loňském roce společnost epet, se stal úspornější přístup k vytápění běžnou součástí českých domácností. Opatření ke snížení spotřeby energie učinilo 57 procent obyvatel. Někdo řeší i přechod na jiný druh vytápění. Některé topné systémy mohou být nákladné. Navíc jim může nějakou dobu trvat, než místnost zahřejí, někdy také vysušují vzduch, případně víří prach. Tohle však obecně neplatí pro sálavé topné systémy.
Tohle řešení vytápí příjemněji a rovnoměrněji
Stěnové vytápění je známé už řadu let. Výrazněji prosazovat se ovšem začíná teprve nyní. Důvod? Tento způsob topení byl pro výrobce dlouho neznámou. Nyní už se ale ví o všech jeho výhodách i nevýhodách. Využívá se při něm sálání (radiace), což je vedle vedení (kondukce) a proudění (konvekce) jeden z tří druhů přenosu tepla. Konkrétně u tohoto dochází k jeho přenášení elektromagnetickým vlněním, jehož součástí je nejen světlo, ale také infračervené záření. To pociťujeme právě jako teplo.
Při sálání nedochází k ohřívání vzduchu, ale přímo předmětů, a to včetně osob. U stěnového vytápění je teplo ze dvou třetin přenášeno právě sáláním. To může být nejen efektivní, ale také pocitově příjemné. V místnosti vám totiž bude teplo, aniž by byl například tak suchý vzduch. Podle odborníků ostatně vyšší podíl sálavé složky tepelného výkonu oproti složce konvekční zvyšuje tepelný komfort ve vytápěném prostoru a energetickou účinnost celého systému vytápění. Na tom se podílí i nízká povrchová teplota otopné složky.
Proč byste o tomhle topení měli uvažovat?
U stěnového vytápění je používáno sálavé teplo z trubek, které jsou zabudované pod omítkou či v suchých deskách na stěnách. Mezi hlavní výhody patří skutečnost, že vám bude po příchodu ze zimy rychleji teplo. Vzduch v místnosti se totiž nemusí nějakou dobu zahřívat. Navíc se jedná o vhodné řešení pro alergiky, protože při jeho používání nedochází k víření prachu. V průběhu letních měsíců je zároveň tento systém možné použít i k chlazení, takže vám tepelný komfort může poskytovat celoročně.
Výhody tohoto topného systému potvrzují i odborníci. Vědecká studie ze švédské Lulea University of Technology už z roku 2016 ukázala, že stěnové vytápění může mít stejnou, nebo lepší energetickou účinnost ve srovnání s podlahovým vytápěním či otopnou soustavou s otopnými tělesy. Najdou se ovšem i některé nevýhody. Sálání může bránit nábytek umístěný příliš blízko otopné stěny. Instalace potrubí navíc nemusí být nejsnazší, a to zvlášť mokrou cestou do omítky. Komfort při používání navíc může mírně snižovat pocit průvanu.
Kolik to celé bude stát peněz?
Stěnové vytápění patří mezi nízkoteplotní systémy. Lze jej přitom propojit s kondenzačním kotlem, solárními panely nebo tepelným čerpadlem. Poslední kombinace je dokonce považována za jednu z nejefektivnějších vůbec. Může tedy dojít ke snížení provozních nákladů díky nižší teplotě, takže lze ušetřit zajímavé částky. Na druhou stranu je potřeba počítat s vyšší počáteční investicí. Kolik stěnové vytápění vlastně stojí? Cena se pohybuje mezi 1 000 až 2 500 korunami za metr čtvereční, a to včetně materiálu a montáže.
Co rozhoduje o celkových nákladech? Roli hraje typ systému (teplovodní či elektrický) a způsob instalace (do omítky či suchá cesta do sádrokartonu). Při srovnání s klasickými radiátory je ovšem instalace obecně nákladnější a bývá i náročnější.




























































