Napětí ve světě začíná tvrdě dopadat i na Česko. Banky mohou brzy změnit podmínky pro tisíce lidí
Nejistá situace na poli světové politiky si začíná vybírat svou daň. Kvůli konfliktu, který se nedávno opět naplno rozhořel na Blízkém východě, prudce vzrostla cena peněz, jež si banky půjčují mezi sebou. Tento neblahý vývoj můžete pocítit i vy.
Mezibankovní sazby rostou a jedním z důvodů je zdražování ropy a pohonných hmot, za kterým stojí útok Spojených států amerických a Izraele na Írán. Jak to ovšem může ovlivnit život českých občanů? Pokud máte hypotéku, tak vás tato neblahá situace může ovlivnit poměrně hodně – vyšší náklady totiž banky promítnou do úroků pro své klienty.
Sazby hypoték porostou
Experti se shodují na tom, že doba zlevňování hypoték je u konce. Poukazují především na to, že se objevuje stále více faktorů, které sazby mohou znovu posouvat nahoru. Už teď je víceméně jasné, že do konce března porostou sazby hypoték o 0,2 až 0,3 %. Přitom průměrná výše hypoteční sazby je podle posledních údajů České bankovní asociace 4,48 %.
Pokud ji porovnáme s lednem, stoupne v tuto chvíli splátka průměrného úvěru ve výši 4,5 milionu korun na 30 let zhruba o 800 Kč. Týká se to především lidí, kteří se teprve chystají o hypotéku žádat a také těch, kterým fixace sazeb právě končí. A těch jsou shodou okolností vyšší desítky tisíc, jelikož se jedná o žadatele hypoték z let 2020 až 2021. Právě tehdy byly úrokové sazby naopak rekordně nízké. Splátky jim vzrostou určitě, současné dění může ale už tak veliký cenový skok ještě zvýšit.
Proč k tomu dochází
Zejména kvůli nestabilní situaci ve světě. Velký vliv na sazby hypotéky má totiž vývoj úrokových swapů, což je jinými slovy cena peněz, za kterou si banky půjčují mezi sebou. Znovu eskalovaný konflikt na Blízkém východě jejich cenu zvedl o 0,5 procentního bodu. U velmi oblíbených tříletých úvěrů se tato cena dokonce pohybovala kolem čtyřprocentní hranice, což je mimochodem nejvýše od června roku 2024.
Od takzvaných swapů, přesněji řečeno od jejich sazeb následně banky odvozují výšku hypoteční sazeb. A promlouvá do nich vyhlídka vyšší inflace. Ta je pro dlužníky, mezi které se lidé s hypotékami také počítají, sice výhodná, nicméně pro banky coby věřitele příjemců hypoték nikoli. Snižuje totiž reálnou hodnotu toho, co jí hypoteční dlužníci vrátí. Aby tuto nevýhodnou situaci banky co nejvíce zvrátily ve svůj prospěch, přistupují ke zdražování hypoték. Pokud bude konflikt v Íránu i nadále pokračovat, může být zdražení ještě výraznější.
Ke zvyšování sazeb dochází také kvůli rostoucím cenám ropy a pohonných hmot. Podobná situace nastala také před čtyřmi lety, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu. Rozdíl je pouze v tom, že tehdy už mezibankovní sazby vyšší byly, protože se Česká republika potýkala se silnějším růstem cen už před zahájením útoku.
Současný blízkovýchodní konflikt však uvedl banky do nezáviděníhodné situace. Cena peněz pro banky stoupá na úroveň, která odpovídá zhruba o 0,6 procentního bodu vyšší průměrné sazbě nových hypoték. Některé z bank se proto těmto novým okolnostem už přizpůsobují.
Výhled do budoucna
Ten je v tuto chvíli poměrně těžké určit, jelikož záleží především na tom, jak dlouho budou nepokoje na Blízkém východě bude. Obě strany se ve svých prohlášeních značně liší – jedna slibuje rychlé ukončení, druhá je připravena vést konflikt dlouhodobě.
Nicméně už teď je jasné, že banky své marže kvůli konkurenčním boji upravovat nebudou. Důkazem toho může být prosincové zdražování, což byla reakce finančních domů na loňský postupný růst ceny peněz.
Vliv na budoucí vývoj situace ohledně hypoték bude mít rovněž Česká národní banka. Právě tu čekají v příštích týdnech důležitá jednání o podobě základní úrokové sazby. Podle odborníků se ovšem dá čekat, že i centrální banka bude s pohybem sazeb čekat na další vývoj situace ve světě.
























































