Konec výhodných solárů na obzoru: Německo omezuje klíčovou podporu, další státy budou následovat

V současnosti však někteří odborníci či příslušníci státních institucí začínají upozorňovat na problémy, které se s aktuální podobou dotačního systému pojí. Právě proto někteří vládní představitelé uvažují o změnách pravidel, případně výrazném omezení či kompletním ukončení státní podpory. 

Konec státních dotací na nákup menších solárních systémů? 

Ukončení státní podpory na pořízení a instalaci fotovoltaických elektráren v tuto chvíli plánuje německé ministerstvo hospodářství. Podle současného návrhu by se konec dotací měl dotknout především menších solárních systémů, které využívají zejména majitelé rodinných domů nebo drobné podnikatelské subjekty. 

„Dotace na systémy s instalovaným výkonem až 25 kilowattů budou ukončeny,“ je konkrétně uvedeno v návrhu připravovaného legislativního opatření.

Změny by zasáhly především majitele rodinných domů. , ...

Jak dotační systém v Německu doposud fungoval?

Podpora těchto obnovitelných zdrojů v Německu doposud fungovala na principu takzvaných garantovaných výkupních cen. Velmi zjednodušeně řečeno se jedná o „slib“ státu, že se investorům pořízení fotovoltaických elektráren v dlouhodobém horizontu vyplatí. 

Stát, případně provozovatel sítě, se zavázal k tomu, že za určité množství vyrobené elektrické energie zaplatí majitelům FVE předem stanovenou částku. Tato částka je dlouhodobě zafixovaná, což dodává vlastníkům víceméně jistotu zisku.

Součástí této „dohody“ mezi státem a občanem je potom rovněž příslib „přednostního připojení“. Jinými slovy platí, že síti náleží povinnost odebrat občanovu zelenou elektřinu i ve chvíli, kdy se potýká s jejím nadbytkem. 

Právě s tím se každopádně pojí i komplikace. Nadbytek elektrické energie totiž může způsobit nestabilitu sítě, což je problém, který v současnosti řeší i některé jiné členské státy Evropské unie. Pomoci v tomto směru může například rozšíření infrastruktury úložišť elektrické energie (baterií). Dnes se výrazné přebytky v síti řeší mimo jiné takzvanými zápornými cenami – to znamená, že dodavatelé platí za využívání elektřiny odběratelům (nikoliv naopak, jak je tomu obvykle). 

Jak se německý dotační systém liší od toho českého?

Německý dotační systém je od toho českého poměrně odlišný.  Mezi nejznámější dotační programy v České republice se dlouhodobě řadí Nová zelená úsporám. Tento program funguje již od roku 2009. Jeho „odnoží“ je potom Nová zelená úsporám Light, která je určená spíše pro nízkopříjmové domácnosti. 

Oba programy v minulosti fungovaly především na principu jednorázové finanční podpory, jejíž výše se mohla vyšplhat i přes 100 000 korun.

Nedávno však došlo ke změnám. O peněžní dotaci mohou stále žádat příjemci v rámci Nové zelené úsporám Light, hlavní program již však bude využívat především takzvaných bezúročných půjček. Zjednodušeně řečeno, stát by měl za majitele solárních elektráren, kteří této dotace využijí, splácet úroky. Splácení jistiny každopádně zůstane na žadateli o půjčku. 

Přebytky mohou ohrozit stabilitu sítě. , ...

Z jakých důvodů vláda o ukončení podpory uvažuje?

Konzervativní představitelé německé vlády argumentují tím, že malé fotovoltaické elektrárny jsou v dnešní době ekonomicky životaschopné i bez dotací. Náklady na výrobu se díky modernizaci technologií a některým dalším faktorům snížily, zároveň došlo k prodloužení životnosti a celkovému zdokonalení solárních panelů. O investice do nich by tím pádem mohl být zájem i po ukončení státní podpory. 

Moderní malé systémy jsou dnes na trhu již ziskové a nevyžadují dotace," řekla německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová v rámci rozhovoru pro deník Augsburger Allgemeine.  

Jiní státní představitelé či odborníci však návrh kritizují. 

Pokud bude návrh zákona implementován v současné podobě, desítky tisíc pracovních míst v solárním průmyslu a dosažení klimatických cílů budou stejně ohroženy," uvedla například asociace solárního průmyslu BSW. Mezi hlasité kritiky se řadí rovněž opoziční strana Zelených. 

Německé ministerstvo hospodářství však i přes navrhované změny legislativy potvrdilo dříve stanovený cíl, kterým je zvýšení podílu elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů na 80 % z hrubé spotřeby elektřiny do roku 2030. Jelikož v loňském roce činil tento podíl přibližně 55 %, znamenalo by to více než dvacetiprocentní nárůst. 

Jaký je evropský trend?

K omezení podpory obnovitelných zdrojů se odhodlávají rovněž další státy. Za zmínku stojí například Francie, která se rozhodla začít postupně snižovat výkupní tarify pro drobné solární systémy. Tamější podpora funguje na podobném principu, jako je tomu v Německu. 

Dalším státem je Nizozemsko, které snižuje podporu domácností, jež vytvářejí přebytečnou elektrickou energii do sítě. 

Již v minulosti se pak k podobnému kroku odhodlalo Španělsko, protože pobídky nabízené solárnímu průmyslu vedly k tak výraznému rozšíření, že pro španělskou vládu bylo neudržitelné v podpůrném programu nadále pokračovat.