Karolína (65) odešla do důchodu s úsměvem. Za půl roku brečela v Albertu, že nemá ani na rohlíky

První měsíce po odchodu do penze bývají pro většinu lidí zlomové. Mnozí si uvědomí, že důchod, který měli roky odváděný z výplat, nestačí na běžné výdaje. Nejde jen o vyšší účty za energie, potraviny či léky, ale o celkovou změnu poměru mezi příjmy a životními náklady. Česká ekonomika se sice pozvolna stabilizuje, ale čísla ukazují, že reálná životní úroveň seniorů se vzdaluje představě důstojného stáří.

Když peněženka nestačí tempu života

Podle aktuálních údajů České správy sociálního zabezpečení činí průměrný starobní důchod v polovině roku 2025 přibližně 21 063 korun. Ačkoliv se důchody od ledna zvýšily o 358 korun, většina seniorů nárůst téměř nepocítila. Ceny potravin, bydlení i zdravotní péče zůstávají vysoko a běžné výdaje jednočlenné domácnosti seniora často přesahují 17 až 19 tisíc korun měsíčně.

Oficiální inflace se sice zpomalila na 2,6 procenta, avšak pro starší lidi tato čísla příliš neznamenají. V jejich rozpočtech dominují výdaje za jídlo, energie a nájem, které i po odeznění inflační vlny zůstávají na rekordních úrovních. Mnoho seniorů proto končí každý měsíc s téměř prázdnou peněženkou a žije v obavách, že příští rok bude ještě náročnější.

Každá stokoruna dnes znamená víc než dřív. , ...

Každá koruna má svůj příběh

Na první pohled se může zdát, že více než dvacet tisíc měsíčně představuje solidní částku. Ve skutečnosti ale často pokryje jen základní potřeby. Náklady na energie a služby tvoří u starších lidí podstatnou část výdajů a mnozí tak musí zvažovat, kde ušetřit. Statistiky ukazují, že téměř osmina českých seniorů pobírá důchod nižší než 16 tisíc korun.

Zvlášť obtížná je situace u žen, které měly nižší příjmy nebo během života přerušily práci kvůli péči o rodinu. I přes snahu státu o postupné dorovnání rozdílů mezi muži a ženami se na jejich rozpočtech výrazně podepisuje každé zdražení. Rostoucí ceny potravin a léků přitom nezasahují jen nízkopříjmové důchodce, ale i ty, kteří byli dříve ekonomicky soběstační.

Když čísla neznamenají jistotu

Ani pravidelné valorizace nedokážou držet krok s reálnými náklady na život. Ačkoliv se průměrné důchody papírově zvyšují, jejich kupní síla klesá. Podle dat Českého statistického úřadu utratí senioři za potraviny průměrně o třetinu více než před třemi lety. Výdaje za léky, zdravotní pomůcky a služby přibyly o dalších dvacet procent.

Rostoucí ceny postihují zejména ty, kteří si v produktivním věku nestihli vytvořit úspory nebo investovat. Zatímco část seniorů zvládá výdaje díky rodině nebo finanční rezervě, jiní stojí každý měsíc před rozhodnutím, zda zaplatí nájem, nebo elektřinu. Čísla o růstu důchodů tak ztrácejí váhu, když se promítnou do reálného života.

Mnozí senioři dnes přemýšlejí, jak vyjít. , ...

Budoucnost, která vyžaduje plán

Ekonomové upozorňují, že i drobné změny v důchodovém systému mohou mít zásadní dopad na státní rozpočet a tím i na výši penzí v budoucnu. Česká republika vydává na starobní důchody kolem sedmi procent HDP, přičemž stárnutí populace tento podíl dále zvyšuje. Udržitelnost systému tak závisí nejen na odvodech pracujících, ale i na schopnosti přizpůsobit se novým ekonomickým podmínkám.

Zatímco stát hledá rovnováhu mezi výdaji a příjmy, obyčejní lidé hledají způsob, jak vyjít. Pro Karolínu i tisíce dalších důchodců zůstává realita stejná: Ceny rostou, penze se krátí o reálnou hodnotu a úsměv z prvních měsíců v důchodu střídá nejistota. Důstojné stáří už není samozřejmostí, ale cílem, který se bez podpory a odpovědné politiky stává pro mnoho lidí stále vzdálenějším.