Znečištěné životní prostředí může stát za každým osmým úmrtím v Evropě
Až každé osmé úmrtí v Evropě by mohlo mít jasného viníka: znečištěné životní prostředí. Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí má na délku života velký vliv hluk, kvalita pitné vody, znečištěný vzduch či vystavení prachu a chemickým látkám.
Znečištěné ovzduší je globálně velkým problémem, který způsobuje obrovské finanční ale i zdravotní problémy pro člověka, ale i zvířata či rostliny. Podle nové zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EAA) může stát právě znečištěné ovzduší, ale i další okolnosti za úmrtím velkého počtu osob.
Mimo znečištěné ovzduší se mezi další faktory, které Evropanům zkracují život zařadila i špatná kvalita vody, vystavení chemickým látkám či nadměrný hluk. Právě tyto faktory by podle nové zprávy EAA mohly stát za úmrtím každého osmého Evropana což činí až 630 000 předčasných úmrtí v EU za rok 2012 tedy za poslední rok ke kterému jsou k dispozici použitelné údaje.
Nejvíce ohroženy jsou nízkopříjmové skupiny obyvatel
Zpráva navíc prokazuje i dlouhodobý názor odborníků, podle kterého jsou problémy jak se zvyšujícím se globálním oteplováním, přístupem ke kvalitní vodě či právě se znečištěným ovzduším narůstající hrozbou hlavně pro nízkopříjmové skupiny občanů.
Státy EU by tak podle Evropské agentury pro životní prostředí měly
přijmout taková opatření, která zabrání zhoršování životních
podmínek pro ty nejchudší vrstvy obyvatel a zajistí jim plnohodnotné
podmínky, které mají ostatní občané EU.
Podle nedávné zprávy Národní akademie věd Spojených států amerických
by mohla být situace podobná i v dalších zemích světa. Podle zmíněné
instituce totiž bohatí
američané v průměru vypouští do ovzduší až o 25% více skleníkových
plynů než ti chudí. Právě chudší příjmové skupiny jsou ale
globálním oteplováním, které je důsledkem emisí těchto plynů ohroženi
nejvíce kvůli špatnému přístupu ke kvalitní zdravotní péči či
možnosti využití klimatizačních zařízení ve svých domovech.
Nejnižší úmrtnost spojená s životním prostředí je v severských zemích
Pokud jde o úmrtnost na faktory znečištění v zemích Evropy, pak nejlépe vycházejí severské země v čele s Norskem a Islandem. Nejhůře naopak dopadla Albánie či Bosna a Hercegovina.
Jak ale zpráva EAA uvádí, došlo za poslední roky také k několika
pozitivním změnám a to jak ke zlepšení ovzduší díky modernizaci
průmyslu či dopravy, tak i ke zlepšení přístupu k pitné
vodě minimálně v zemích Evropy.
Řešením jsou investice do zelených prostorů a omezení emisí
Podle zprávy agentury mohou mít ale současné problémy řešení k jejichž implementaci již dnes ve velkém dochází v reakci na zvyšující se globální teploty a stanovenou Pařížskou klimatickou dohodu.
Jak agentura zmiňuje, bude pro zlepšení životního prostředí prioritní
zasadit se o růst nových modrých a zelených ploch, které pomáhají
snižovat hlukovou zátěž, zvyšují biodiverzitu ale pomáhají
i chladit města v letních vlnách veder a snižují tak vznik
takzvaných tepelných ostrovů.
Měl by být také omezen silniční provoz a to zejména vozidel na
fosilní paliva jako je benzin, nafta ale i zemní plyn. Na
opačné straně by se tak měla objevit paliva s nízkými či nejlépe
minimálními emisemi mezi něž zpráva řadí například elektromobily –
ty by měly být stále více podporovány.
