Vaříte na plynovém sporáku? Pak si říkáte o problémy, ukazuje studie
Ohřev jídla nebo vaření na plynovém sporáku je každodenní součástí mnoha tuzemských i zahraničních domácností. Ve většině případů však při používání těchto zařízení vzniká velké množství škodlivých látek. Podle nové studie jejich hodnoty často překračují i ty, které jsou naměřeny na nejrušnějších dopravních tepnách.
Vaříte v domácnosti na plynovém sporáku? Pak si pravděpodobně zaděláváte na zdravotní problémy, ukázala studie britské neziskové organizace Which? o které informoval britský server The Guardian, která se zaměřuje na ochranu spotřebitelů. Ta totiž porovnávala ovzduší v domácnostech, které využívají plynové sporáky s tím, jaké je na jedné z nejrušnějších britských silnic. Výsledky zkoumání pro plynové sporáky nejsou nijak příznivé.
Plynové vařiče, jako jsou právě sporáky používané v domácnostech k ohřevu a vaření jídla při spalování zemního plynu vytvářejí velké množství jemných částic, které znečišťují ovzduší.
Vařením na plynu se tak v domácnosti výrazně zvyšují koncentrace jemných prachových částic PM 2,5 nebo oxidu dusičitého (NO2). Organizace Which? se tak pustila do měření toho, jak moc vysoké koncentrace těchto látek jsou a jak jsou na tom ve srovnání s jednou z hlavních dopravních tepen v centru Londýna.
Při studii tak bylo zkoumáno ovzduší při používání plynového sporáku ve čtyřech domácnostech, v jedné domácnosti s varnou indukční deskou na elektřinu pro porovnání a současně také na rušné silnici Marylebone Road.
Podle výsledků měření, které probíhalo během listopadu minulého roku, se zjistilo, že hladiny oxidu dusičitého v domácnosti při používání sporáku výrazně narostly. Už během spuštěného jednoho hořáku ze čtyř se měřené hodnoty více, než zdvojnásobily. Pokud v domácnosti nebylo vyvětráno, což v případě vaření většina domácností nedělá, zůstaly zvýšené koncentrace v domácnosti i po dobu několika dalších hodin po skončení vaření.
Lidé tak v domácnosti s plynovým sporákem, kde se i jen krátkou dobu vařilo, byli i několik dalších hodin vystaveni koncentracím škodlivých látek, které významně překračují hodnoty stanovené jako limit Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V případě domácnosti s indukční varnou deskou byly naměřeny výrazně nižší hodnoty, které pocházely z vnějšího prostředí.
V případě využívání plynového sporáku ve třech z domácností byly zaznamenány hodnoty PM 2,5 vyšší než 100 mikrogramů na metr krychlový. U čtvrté domácnosti, která využívala plynový sporák pak byla naměřena hodnota PM 2,5 i téměř 650 mikrogramů na metr krychlový. Podle WHO je 24 hodinový limit, který by ještě neměl nijak výrazně ovlivňovat zdraví přitom jen 15 mikrogramů na metr krychlový.
Porovnání s výsledky měření u rušné silnice v centru Londýna je tak alarmující. Na místě, kde má kancelář organizace Which? totiž byl naměřený průměr PM 2,5 za 24 hodin „jen“ 14 mikrogramů na metr krychlový, což je výrazně nižší hodnota než v domácnostech, které používaly plynový sporák.
Před riziky spojenými s plynovými sporáky přitom neupozorňuje tato studie jako první, problém, ale stále většina domácností ignoruje. Jemné částice PM 2,5 přitom podle odborníků mohou přispívat k rozvoji respiračních onemocnění, rakoviny plic či zvyšovat rizika srdečních onemocnění.
Stejně tak škodlivý je i oxid dusičitý, který může přispívat také ke zhoršování či vzniku respiračních onemocnění nebo vzniku a rozvoji astmatu. Dlouhodobé vystavení těmto látkám tak je škodlivé pro většinu členů domácnosti, největší problémy, ale vytvářejí dětem.
Riziko, které vaření na plynu představuje, lze přitom ve většině případů velmi snadno minimalizovat. Řešením je totiž větrání během a také ihned po skončení vaření. Právě to výrazně redukuje množství částic, které uvnitř domácnosti zůstanou a kterým jsou členové domácnosti vystaveni.
