ČHMÚ: Kvalita ovzduší byla v loňském roce jedna z nejlepších, kvůli energetické krizi se ale možná zase zhorší
Kvalita ovzduší v loňském roce byla jednou v některých ohledech nejlepší za posledních deset let. Nástup energetické krize s koncem minulého roku a její pokračování v roce 2022 bude mít nejspíš na ovzduší velký vliv.
Loňský rok byl podle dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) jedním z nejpříznivějších z hlediska kvality ovzduší. Koncentrace prachových částic PM10 a PM2,5, přízemního ozonu, oxidu dusičitého a dalších látek dosáhly v roce 2021 v rámci období 2011 – 2021 nejnižších až druhých nejnižších hodnot.
Pandemie ovzduší pomohla, energetická krize ale ovzduší zase zhorší
Některé hodnoty tak v loňském roce byly dokonce lepší než ty z roku 2020, který je celosvětově považován za rok nejlepšího ovzduší. Stejně jako v roce 2020 pak za lepší kvalitou ovzduší stála hlavně nižší míra průmyslové výroby nebo dopravy v souvislosti s pokračující epidemií koronaviru.
Hodnocení kvality ovzduší, které je založené na indexu kvality ovzduší (IKO) ukázalo, že kvalita ovzduší byla v roce 2021 převážně velmi dobrá až dobrá (první stupeň v indexu IKO). Velmi dobré až dobré kvality nejčastěji dosáhly městské, ale i předměstské měřící stanice v Jihočeském, Plzeňském a Jihomoravském kraji bez moravské metropole – Brna. Naopak horší data z indexu kvality ovzduší získala tradičně Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek.
Teplotně a srážkově byl podle meteorologů rok 2021 na území České republiky normální. České ovzduší tak bylo čistší i přes to, že z hlediska rozptylu znečišťujících látek byl minulý rok průměrný. Výjimkou byl ale měsíc květen, který přinesl výrazně lepší rozptylové podmínky a také měsíc únor, který byl naopak z hlediska rozptylových podmínek zhoršený.
V loňském roce došlo podle ČHMÚ k překročení imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM10 a pro průměrnou roční koncentraci PM2,5 pouze na několika místech v aglomeraci Ostrava – Karviná a Frýdek-Místek nebo na měřící stanici Zlín-ZŠ Kvítkova.
Překročeny byly i hodnoty přízemního ozonu a to převážně na měřících stanicích situovaných v Ústeckém kraji nebo ve vyšších nadmořských výškách. Pro tyto oblasti jsou ale podle odborníků vyšší koncentrace ozonu typické.
Měřící stanice v loňském roce zaznamenaly vyšší emise i z lokálního vytápění. Ty podpořil jak větší pobyt lidí doma kvůli karanténám, izolacím či práci z domova kvůli koronaviru, tak i vyšší počet domácností topících v kamnech či krbech kvůli vyšší ceně energií s eskalující energetickou krizí.
V dubnu plánuje ČHMÚ vydání dalších informací o koncentracích karcinogenního benzo[a]pyrenu, který pochází převážně z lokálních topenišť. Právě u něho lze předpokládat stejně jako v minulých letech překročení ročního imisního limitu na řadě lokalit. Kvůli již zmiňované větší míře vytápění z levnějších zdrojů na fosilní paliva a podobných, lze navíc očekávat další růst imisí této látky i v letošním roce.
