Kvíz: Znáte slova z dětství na vesnici? Lidé z města končí už u 3. otázky

Asi každý ví, že existují různá nářečí, která jsou spjata s konkrétními regiony. Příkladem mohou být valašská, slovácká či slezská nářečí. Pravdou ovšem je, že mluva se nemusí lišit pouze regionálně. Mezi faktory, které ovlivňují mluvu, může patřit i typ obce, ve které lidé vyrůstali. Například lidé, kteří vyrůstali na vesnici, mohli v dětství aktivně používat slova, která měšťané znají jen pasivně, nebo je dokonce nikdy v životě nezaslechli. Jak jste na tom se znalostí slov a slovních spojení, která se běžně používala na vesnicích? To si můžete otestovat prostřednictvím kvízu, který se nachází v závěru tohoto článku. 

Proč se na vesnicích mluvilo jinak?

Důvodů, proč se na vesnicích často mluvilo jinak než ve větších městech, existuje hned několik. Mezi ty, které stojí za zmínku, patří například:

• Důraz na zemědělství a práci na zahradě: S venkovem se již po staletí neodmyslitelně pojí zemědělství či práce na zahradě. To se samozřejmě vždy odráželo i na tamější mluvě, ve které se častěji objevovaly výrazy, které souvisí s prací na poli, v lese, ve stodole či zahradě nebo chovem hospodářských zvířat. 

• Komunitní zvyklosti: Na vesnicích se v mnohých případech klade větší důraz na dodržování tradic. Díky tomu se naživu déle udržují tradiční výrazy, které již ve větších městech dávno zanikly.

• Pomalejší zavádění změn: Obyvatelé menších územních celků byli po dlouhá léta ve srovnání s měšťany o poznání konzervativnější. Jinými slovy pomaleji reagovali na technologické změny a zahraniční kulturní vlivy. Díky tomu se na vesnicích déle udržoval osobitý styl mluvy, který se předával z generace na generaci.

Na vesnicích a v menších městech kladou lidé větší důraz na udržování tradic. , Shutterstock...

Jazykovědci bijí na poplach: Vesnická mluva zaniká

Nutno dodat, že dnes se již rozdíl mezi městskou a vesnickou mluvou postupně vytrácí. Důvodem jsou technologické  vymoženosti, které umožňují a urychlují celorepublikovou i mezinárodní komunikaci a přispívají k rychlejšímu šíření novinek (především internet). 

Kromě toho se některé tradiční vesnické výrazy vytrácejí i v důsledku usnadnění cestování a takzvané urbanizace. 

Lidé z vesnic běžně dojíždějí za prací do měst, což se samozřejmě podepisuje i na jejich mluvě.   

V mnoha vesnicích se tak již dnes mluví velice podobně jako ve městech, což potvrzují i data, která shromáždili jazykovědci. Ti varují před tím, že by drtivá většina vesnických výrazů mohla v následujících desetiletích zcela zaniknout. I z toho důvodu není na škodu si čas od času některé vesnické slovní obraty připomenout.   

Kvůli moderním technologiím se začíná vesnická mluva vytrácet. , Shutterstock...

Kvíz  

Jak jste na tom se znalostí slov a slovních spojení, která se v dětství běžně používala na vesnici? To si můžete otestovat v následujícím kvízu. Správné odpovědi si můžete vyhledat na jeho konci.

Otázka č. 1: Co znamená slovo „humpolácký“?  

a) Hloupý.   

b) Neurvalý, hrubý či mohutný.  

c) Starý či zašlý. 

Otázka č. 2: Co má označovat slovo „kličkovaná“? 

a) Dětskou hru, která byla dříve velmi populární, a to zejména na vesnicích a v menších městech.  

b) Procházku lesem.  

c) Oficiální sport, ve kterém se kličkovalo s míčem mezi kužely.  

Otázka č. 3: Co značí slovo „šumajzl“ či „šumajstr“? 

a) Pokrm z krup, luštěnin a škvarků, který pochází ze Slovácka.   

b) Velmi slanou houbovou polévku s pohankou, která pochází z Valašska.  

c) Pokrm z brambor, zelí a vepřového masa.  

Otázka č. 4: Co znamená slovo „tragač“? 

a) Hrábě na seno. 

b) Ruční vozík. 

c) Velký traktor.  

Otázka č. 5: Co znamená slovo „brav“ (neplést se slovem „brávek“)? 

a) Zpěv. 

b) Drobný domácí dobytek.  

c) Malé pole.  

Správné odpovědi: 

1. b) 
2. a) 
3. a)  
4. b) 
5. b)