Vědci v Brně pracují na lepším využití odpadu z restaurací, mohl by pomoci v čistírnách odpadních vod
Vyšší soběstačnost by čistírnám odpadních vod mohla zajistit míchání současných čistírenských kalů s odpadem z restaurací. Toho v Česku vznikají stovky tisíc tun a jeho využití jen pro kompostování je často nemožné.
Jen v roce 2020 se podle vědců z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) vyprodukovalo více než 970 tisíc tun gastroodpadu, tedy odpadu z restaurací. Ačkoliv se některé obce a firmy snaží odpad z restaurací kompostovat, jeho složení to mnohdy neumožňuje. Vědci tak zkoumají jeho lepší využití například pro výrobu biometanu, který by mohl zvýšit energetickou soběstačnost čistíren odpadních vod.
Hlavním problémem při běžném kompostování odpadů z restaurací a jídelen je totiž podle vědců jeho rozmanitost v závislosti na tom, jaké pokrmy se zrovna vaří. Následná fermentace je tak složitější a díky přidanému koření, bílkovinám a dalším přísadám může být výrazně ovlivněna.
Vědci tak zkoušejí místo kompostování využít jeho míchání s čistírenskými kaly, které vznikají při čistění odpadní vody v čistírnách. Ty takového kalu běžně vyprodukují několik set tisíc tun ročně.
„Obsah látek v gastroodpadu je velice proměnlivý, je proto vhodné tento odpad využívat spíše v procesu kofermentace s jiným materiálem, který během zpracování udržuje stabilitu,“ popsal výzkumník Pavel Suchý z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU.
Právě spojení čistírenského kalu s gastroodpadem by podle vědců mohlo být jednou z možností, jak zvýšit energetickou soběstačnost čistíren odpadních vod až na 80 procent. V současnosti přitom čistírny kaly již energeticky využívají, pro jejich provoz ale vystačí dodat zhruba polovinu potřebné energie.
Využití gastroodpadu v čistírnách se přitom přímo nabízí. Pro jeho zpracování je totiž nutné mít speciální oprávnění. „V obou případech (jak u kalů, tak i gastroodpadu, pozn. red) se jedná o práci s potenciálně infekčním biologickým odpadem. V odpadu se mohou vyskytovat mimo jiné různé bakterie – například salmonela nebo Escherichia coli. Výhodou je, že čistírenské bioplynové stanice už toto speciální oprávnění a potřebné technologie mají,“ vysvětlil Suchý.
Vědci v současnosti spolupracují s firmou, která sváží odpad z restaurací a jídelen v Brně. Díky tomu mohou testovat různé poměry odpadního kalu a gastroopadu, který přinese největší účinnost pro produkci biometanu.
