Toto české jídlo cizinci absolutně nechápou. My ho dáváme dětem už po generace a stále ho milujeme

Sladké jídlo je pro většinu lidí prostě dezert. Koláček, buchtu nebo sladký krém si dají až po obědě, který většinou tvoří maso, zelenina a příloha. Nejde však jen o sladkou chuť. Existují i pokrmy, které u nás běžně dáváme dětem, ale v zahraničí by nás za to mohli i zavřít.

Sladké jídlo? U nás hlavní chod a tradice

Zatímco v Americe by vám naservírovali maso s přílohou, zeleninu a možná na závěr sladký koláč, u nás jsme si klidně na oběd dali žemlovku s jablky a tvarohem, ovocné knedlíky s tvarohem a cukrem, nebo legendární krupicovou kaši s máslem, kakaem a cukrem navrchu. A vůbec nám to nepřišlo divné. Naopak. Byly to dny, kdy jsme se díky tomu těšili do školní jídelny.

Mnoho cizinců se ale při pohledu na takový oběd zhrozí. Někteří se dokonce ptají, jestli toto jíme denně. To samozřejmě ne, ale pravdou je, že alespoň jako děti jsme sladká jídla měli často. A někteří z nás si je čas od času dopřejí i v dospělosti. Ne proto, že bychom neměli rádi klasiku v podobě masa, luštěnin nebo omáčky, ale protože sladké jídlo je pro nás zážitkem, který spojuje chutě a vzpomínky.

Žemlovka je typickým sladkým obědem. , ...

Buchtičky, žemlovka, šišky, koláče

Když se řekne „česká sladká klasika“, vybaví se každému něco jiného. Pro někoho jsou to dukátové buchtičky zalité vanilkovým krémem, pro jiného šišky s mákem, pro dalšího třeba borůvkové knedlíky. A všechny tyhle dobroty mají jedno společné, cizinci je zkrátka nechápou.

Například žemlovka. V českých rodinách běžná a milovaná, v zahraničí podivnost. „Pečivo zapečené s ovocem a tvarohem, zalité vejci a mlékem, a to jako hlavní chod?“, ptají se cizinci. Přitom kdo z nás by ji v dětství nejedl aspoň jednou za měsíc.

Podobně je to s moravskými koláči. Pochoutka plná tvarohu, máku, povidel a křupavé drobenky. U nás je sníme klidně na snídani, svačinu i oběd. V cizině byste takové pečivo našli spíš v regálu s dezerty, nebo vůbec. A málokdo by ho považoval za hlavní jídlo.

Buchtičky s vanilkovým krémem. , ...

Mák jako samostatná kapitola

A pak je tu zvláštní kapitola, kterou je mák. V Česku se jí a pěstuje běžně. Dáváme ho na zmíněné šišky s mákem, do koláčů nebo jako posyp na slané pečivo. Tato surovina má v české kuchyni silné postavení a nikdo se nad použitím máku ani nepozastaví. V zahraničí je ale situace jiná, tedy zejména v Americe. Tady je totiž mák nelegální.

Američané v různých diskuzích na Redditu a podobných fórech rozebírají, jak mohou lidé v Evropě jíst mák. Mají ho totiž spojený s drogami, protože v jejich zemi je jeho pěstování zakázáno. Důvodem je výroba opia, se kterým je mák často spojován. Nicméně, potravinářský mák podobné omamné účinky nemá. Česko je poměrně velkým producentem máku a vyváží ho i do jiných zemí. Jinde je naopak zakázáno nejen pěstování této suroviny, ale i její dovoz. Čerstvý makovec k snídani si na některých místech nedáte. Není tedy divu, že mají Američané takový problém s tím, že u nás jedí mák i nejmenší děti.

Láska, která chutná jako dětství

Pro nás nejsou sladká jídla jen kalorická bomba. Jsou to vzpomínky. Na školní obědy, kde jsme si brali nášup krupicové kaše. Na babičku, která pekla koláče podle rodinného receptu. Na léto, kdy jsme sbírali borůvky na knedlíky. Jsou to příběhy, které vyprávíme beze slov, jen vůní a chutí. Cizinci to možná nikdy úplně nepochopí. Ale to nevadí. Sladké jídlo jako hlavní chod je něco, co se těžko vysvětluje a ještě hůř překládá. To si musíte zažít.