Ještě horší, než se myslelo. V oceánech jsou miliony tun plastů
Ve světových oceánech je podle nejnovější studie nizozemských vědců přes tři miliony tun plastových odpadů, které škodí nejen mořským ekosystémům. Vědci ale mají i pozitivní zprávy.
Každý rok podle dat Kanceláře Evropského parlamentu v České republice a Svazu moderní energetiky vznikne na celém světě více jak 320 milionů tun plastů, přičemž více jak 141 milionů tun připadá na obaly. Ty se v současnosti využívají téměř ve všech oborech lidské činnosti a jen za posledních 40 let stoupla jejich výroba zhruba 20krát.
Plasty, které každý den využíváme s sebou ale nesou velkou environmentální pohromu, jelikož jen malá část z nich je v rámci recyklace opětovně využita. Obrovské množství následně končí na skládkách, v řekách a také v mořích, kde se stávají velkým nebezpečím pro mořské ekosystémy.
Ačkoliv je problém s plasty v oceánech dlouhou dobu známý, jeho zlepšení příliš nenastalo. Nová studie nizozemských výzkumníků zveřejněná v časopise Nature Geoscience navíc ukazuje, že problém je ještě horší než se dříve předpokládalo. Množství plastového odpadu v mořích je totiž výrazně větší.
Vědci do svého modelování předpokládaného množství odpadů, které se v současnosti nacházejí ve všech světových oceánech, zahrnuli období let 1980 až 2020. Podle jejich modelu by nyní mělo být v mořích zhruba 3,2 milionu tun plastového odpadu, což je výrazně více než se předpokládalo podle dřívějších výpočtů. Vědci ovšem v rámci tohoto modelu počítají pouze s většími kusy plastu, které plavou na na hladině či ve vodě – studie tak ignoruje velké množství plastu, které již kleslo na mořské dno.
Mimo negativních zpráv vztahujících se k velké záplavě oceánů plasty mají ale vědci i pozitivní zprávy. Každoroční příbytek plastového odpadu je totiž podle výpočtů nižší než se dříve očekávalo. Ročně by tak podle odhadů mělo v oceánech skončit zhruba půl milionu tun plastového odpadu.
Rozkládající se plasty v mořích jsou nejen nebezpečím pro mořské živočichy a ekosystémy, jako takzvané mikroplasty ale mohou škodit i v jiných případech. Před dvěma lety totiž vědci označili mikroplasty například za důvod proč se snižuje účinnost některých antibiotik.
Redukce plastového odpadu a předcházení vzniku dalších mikroplastů v životním prostředí je i jedním z cílů Evropské unie. Ta se snaží primárně omezit jednorázové plasty jako jsou brčka, plastové příbory či igelitové tašky. Některé ze změn, se kterými přicházejí v reakci na nařízení EU samotní výrobci se ale u zákazníků nesetkávají s přílišným pochopením. Příkladem mohou být víčka od nápojů společnosti Coca-Cola, která se díky trvalému připevnění k lahvi stala předmětem mnoha stížností.
