Kvíz: Poznali byste, co znamenalo "loktibrada" nebo "špacírovat"? Češi roku 1910 by vám rozuměli, ale dnes se chytá málokdo

Jazyky se neustále vyvíjí, což se vztahuje i na naši mateřštinu. Čeština má za sebou více než tisíc let existence, přičemž během tohoto období docházelo k jejímu neustálému vybrušování nebo přidávání nových slov. Slova se však nejen přidávala – celá řada z nich se naopak (například kvůli modernizaci nebo zahraničnímu vlivu) postupně přestávala používat, načež navždy skončila v propadlišti dě­jin.

Proto bychom v dnešní době nemalému množství slov, která by běžně vyšla z úst Čechů žijících na začátku 20. století, s velkou pravděpodobností vůbec nerozuměli. Skuteční znalci jazyka by o nich nicméně mohli mít povědomí. Jestli mezi znalce historismů či archaismů patříte i vy, si můžete otestovat díky kvízu, který najdete na konci tohoto článku. 

Původ českého jazyka

Kořeny českého jazyka sahají až do 1. tisíciletí n. l. Konkrétně na jeho konci začala čeština vznikat z praslovanštiny, která je dnes již považována za vyhynulý jazyk. Jednalo se o společný prajazyk dávných Slovanů, který spadá do rodiny indoevropských jazyků - nutno ale dodat, že například Josef Dobrovský označoval praslovanštinu doslova spíše jako „starší sestru“ všech slovanských jazyků, nikoliv jejich přímý prajazyk. 

Pravdou každopádně zůstává, že praslovanština měla značný vliv na vývoj všech slovanských jazyků. To je důvod, proč jako Češi rozumíme celé řadě slov, která byste našli ve slovnících jiných evropských států, jejichž obyvatelé hovoří slovanskými jazyky. Příkladem může být polština (např. dom – v překladu do českého jazyka dům, woda – voda, noha – noha), chorvatština (jabuka – jablko, dobar dan – dobrý den, dobro jutro – dobré jitro), slovinština (srce – srdce, mati – matka, veselje – podst. jm. veselí), ukrajinština (brat – bratr, dim – dům, maty – matka) a samozřejmě rovněž slovenština. 

V polštině a češtině najdete velmi podobná slova. , ...

Historický vývoj českého jazyka

Co se vývoje samostatného českého jazyka týče, ten je rozdělený na několik stádií.

Prvním z nich je tzv. pračeština, která se vztahuje na období od začátku 10. století do konce 13. století. Jedná se o nejstarší období samostatné češtiny, které není spolehlivě doložené písemnými historickými prameny. Pravopis byl velmi primitivní. Písemné projevy byly zaznamenávány latinkou, která byla částečně upravená – pokud nějaká hláska, která se v pračeštině používala, v latině neexistovala, byla nahrazena nejpodobnější latinskou hláskou. Např. slovo „dvěma“ by bylo zapsáno jako „duema“, slovo „dítě“ jako „dete“. 

Stará čeština se začala používat od 14. století a používala tzv. složitější variantu spřežkového pravopisu. Např. slovo „čest“ bylo psáno jako „chzezzt“. 

Následovala střední čeština. Ta se rozdělovala na období humanistické (16. století až počátek 17. století) a období barokní (polovina 17. století až konec 18. století). V tomto období se začal používat tzv. bratrský pravopis, který přinesl do češtiny háčky. 

Poté již přišla nová čeština, která je velmi podobná té aktuální. Rozděluje se nicméně na několik částí, přičemž ta počáteční (defenzivní) začíná národním obrozením, kdy se Češi začali bránit germanizaci jazyka. Následovala tzv. ofenzivní fáze, kdy začalo docházet k tvorbě nových slov. Některé z nich se uchytily, jiné nikoliv.

Významnou tváří národního obrození byl Josef Jungmann. , ...

Kvíz

Jak jste na tom se znalostí archaismů a historismů, které se běžně používaly v roce 1910? Otestovat se můžete prostřednictvím tohoto kvízu. Správné odpovědi najdete na jeho konci. 

Otázka č. 1: Co byly tzv. máry?

a) Ochrana proti kletbě.

b) Ochrana proti povodním.

c) Nosítka, na kterých se vezla rakev.

Otázka č. 2: Co je to kvelb?

a) Malý obchůdek s klenutým stropem. 

b) Klenutý strop. 

c) Klenba nohy. 

Otázka č. 3: Pokud jste klučili, jakou činnost jste vykonávali?

a) Odstraňovali jste pařezy ze země.

b) Zpívali jste. 

c) Trávili jste čas s muži. 

Otázka č. 4: Co (kdo) je vozataj?

a) Příslušník tajné policie. 

b) Osoba, která řídí vůz tažený zvířaty. 

c) Závodník. 

Otázka č. 5: Co je portmonka?

a) Peněženka. 

b) Žena, která pracuje v přístavu. 

c) Herečka. 

Otázka č. 6: Kdo je šenkýř?

a) Osoba, která pracuje v hostinci. 

b) Dělník. 

c) Zloděj. 

Otázka č. 7: Koho označuje slovo loktibrada? 

a) Nevychovanou osobu. 

b) Vlastizrádce. 

c) Vojáka. 

Otázka č. 8: Co znamená slovo špacírovat?

a) Bojovat. 

b) Hrát fotbal. 

c) Procházet se. 

Správné odpovědi: 1. c), 2. a), 3. a), 4. b), 5. a), 6. a), 7. a), 8. c).