Velký třesk v domácnostech: Teplá voda se může díky novému zákazu EU výrazně prodražit
Evropská unie přišla s další změnou, která zasáhne řadu firem, ale především také samotné spotřebitele. Vydala totiž revizi směrnice týkající se kvality vody určené k lidské spotřebě. Toto revidované vydání má od roku 2027 přinést změny, jež nejspíše zásadně ovlivní náš rozpočet.
Uvedená změna se dotkne používání bojlerů a zásobníků teplé vody, které jsou vyrobené ze smaltu. Tyto spotřebiče se v takové podobě, jak je známe dnes, od roku 2027 nejspíše již nebudou vyrábět. Spotřebitelé tak budou muset volit mezi dražšími alternativami nebo méně kvalitními smaltovými zásobníky, které budou mít výrazně nižší životnost.
Co je se smaltovanými bojlery špatně?
Se smaltovanými bojlery jako takovými není špatně vůbec nic. Jenže Evropská unie nezahrnula některé látky obsažené právě ve smaltovaných výrobcích do seznamu povolených materiálů, které se můžou používat při zpracování pitné vody. Konkrétně se jedná například o sloučeniny hafnia a zirkonia.
Smaltované bojlery se nejspíše od roku 2027 nebudou smět vyrábět
, ...
Problém ale spočívá v tom, že smaltování je pro výrobu bojlerů poměrně zásadní, jelikož bez něj by tyto nádoby nebyly tak odolné proti korozi. Hafnium a zirkonium navíc mimo jiné brání praskání glazury při jejím zahřívání. Bez těchto složek by tedy daný spotřebič měl mnohem nižší životnost.
Změna by měla platit od roku 2027
Zástupci členských zemí EU mají nyní možnost se proti této změně postavit a zažádat o připsání sloučenin hafnia a zirkonia do zmíněného seznamu. Pokud tak ale neučiní, přestanou se od roku 2027 klasické smaltované bojlery a zásobníky teplé vody s obsahem hafnia a zirkonia vyrábět. Zatím ovšem vše nasvědčuje tomu, že plánovaná změna bude realizována.
V případě, že se seznam povolených látek nezmění, výrobci bojlerů budou muset začít produkovat spotřebiče z alternativních materiálů, jako je například ocel nebo měď. S tím souvisí investice do vývoje a certifikací, což se následně promítne do cen nových výrobků. Nové bojlery by tak mohly být několikanásobně dražší, než je tomu dnes.
Až 90 procent zásobníků teplé vody, které jsou dnes na evropském trhu dostupné, by se tak již nesmělo prodávat. Výrobci však zatím žádné kroky k tomu, aby nemusely měnit technologické postupy výroby, nepodnikají. Toxikologické posouzení a následná žádost o povolení používat nadále zmíněné látky by trvalo příliš dlouho.
Co to znamená pro spotřebitele?
Plánovaná změna se v roce 2027 nedotkne bojlerů, které již občané mají ve svých domovech, ale pouze těch nově vyráběných. Nicméně i tak z toho nakonec nejhůře vyjdou spotřebitelé, jelikož to budou právě oni, kdo si v případě potřeby koupě nového zásobníku na ohřev teplé vody připlatí. Například nerezové zásobníky jsou klidně o 30 až 50 procent dražší než smaltované nádoby.
Nové zásobníky teplé vody budou výrazně dražší
, ...
Zároveň je potřeba počítat s tím, že alternativní materiály mají také trochu jiné vlastnosti než smalt. Zmíněný nerez je třeba poměrně dost odolný a má tak vysokou životnost, ale je to vykoupení tím, že se v něm voda ohřívá déle, pokud to není nějakým chytrým způsobem vyřešeno výrobcem.
Jako výhodná varianta se může jevit měď, která má vyšší tepelnou vodivost, a tím pádem ohřeje vodu rychleji. Tento materiál je ale zase náchylnější vůči korozi, když má voda kyselejší pH, je měkká nebo obsahuje více chloridů. Každý produkt má zkrátka nějaká svá pro a proti a s tím bude muset kupující při výběru nového spotřebiče vždy kalkulovat.
Pokud tedy máte doma smaltovaný bojler, který pomalu ale jistě dosluhuje, nejspíše se vám vyplatí zainvestovat do nového nejpozději do konce roku 2026. V případě, že budete s jeho koupí otálet, připlatíte si pak mnohem více. Variantou samozřejmě také je, zvolit zcela jiný způsob ohřevu vody.
