Češi pozor, před odchodem do penze, musíte mít tohle v pořádku. Jinak vám stát neuzná roky práce

Nárok na starobní důchod podle zákona vzniká při dosažení důchodového věku a minimální doby důchodového pojištění, která v současnosti činí 35 let. Pokud chcete odejít do důchodu předčasného, můžete tak učinit o tři roky dříve, ale za podmínky, že jste pojištění platili 40 let. Do těchto 35, respektive 40 let se započítává i takzvaná náhradní doba pojištění, což může být studium, vojenská služba, péče o malé dítě nebo řádná evidence na úřadu práce. 

Pokud jste byli po ostatní potřebné roky pojištění zaměstnáni, pojištění za vás platil zaměstnavatel. Jeho povinností bylo přihlásit vás u okresní správy sociálního zabezpečení a každý měsíc jí z vašeho platu odvádět určitou částku. Kromě toho musel ještě stejnému úřadu každý rok odevzdat i takzvaný evidenční list důchodového pojištění – a právě na základě těchto dokumentů se vám počítají roky potřebné pro přiznání a výměru důchodu. 

Chybějící dokumenty mohou odchod do důchodu oddálit nebo snížit jeho výši. , ...

Chybí vám papír? Máte smůlu 

Teď se podívejme, co se stane, když některý z vašich bývalých zaměstnavatelů svou povinnost zanedbal a evidenční listy za vás neodevzdával. Z pohledu úřadu v takovém případě neexistuje důkaz o tom, že jste v těchto letech pracovali. Vy to ale vůbec netušíte a jakmile dovršíte zákonem stanovený věk, nadšeně požádáte o starobní důchod. Teprve tehdy se ukáže, že na něj kvůli chybějícím dokumentům ještě nemáte nárok. Je to jako ledová sprcha. Co teď? 

Poté, co vás u přepážky polije horko, vám paní úřednice chlácholivě sdělí pozitivní informaci: Nemusíte zoufat, chybějící roky práce můžete doložit. Stačí, abyste přinesli zápočtový list, pracovní smlouvu s dokladem o ukončení činnosti nebo třeba výplatní pásku. Ano, tu z roku 1984. 

Jak doložit chybějící dobu pojištění 

Česká správa sociálního zabezpečení na svých webových stránkách uvádí seznam možností, jak chybějící dobu pojištění doložit. Protože se v minulosti měnily politické poměry, zákony i způsoby úřední evidence, pro každé období platí trochu jiná pravidla. Jako doklad o zaměstnání do konce roku 1985 vám například může stačit i legitimace ROH, pokud ji ještě doma najdete. 

Zato pro období od roku 1996 pracovní smlouva nebo potvrzení o zaměstnání nejsou k započítání let do důchodu dostatečné a budete potřebovat i mzdové listy nebo výplatní pásky, případně výpis z účtu, kde byla mzda zaměstnavatelem řádně označena. Použít lze i stejnopis evidenčního listu důchodového pojištění opatřený podpisem a razítkem.  

V nejhorším případě úřad uzná i vaše čestné prohlášení společně s čestnými prohlášeními dvou kolegů, kteří s vámi pracovali. 

Potřebné dokumenty lze dodat zpětně. , ...

Práce načerno a práce v cizině

Mhohem horší situace nastane, pokud vás firma zaměstnávala takzvaně načerno a žádnou řádnou smlouvu s vámi neuzavřela. Takové zaměstnání nelze nijak doložit a odpracované roky vám budou chybět. Komplikaci představuje také výdělečná činnost v zahraničí, kterou český úřad nijak neeviduje. K uznání českého důchodu a výměře jeho výše potřebuje potvrzení od cizozemského nositele pojištění, které ale získá jen v případě, že se jedná o smluvní stát – to znamená stát Evropské unie nebo jinou zemi, se kterou má ČR smlouvu o sociálním zabezpečení. Pracovní poměr v ostatních státech se vám do důchodu bohužel nezapočítá.

Jak si to ohlídat

Je zřejmé, že zpětné dokazování doby pojištění není jednoduchý ani rychlý proces. Vyplatí se proto evidenci odpracovaných let průběžně kontrolovat a chybějící dokumenty doplnit co nejdříve, i když máte ještě do důchodu daleko. Do evidence správy sociálního zabezpečení lze nahlédnout online na portálu ČSSZ. Možné je rovněž požádat o osobní list důchodového pojištění, který úřad bezplatně vyhotoví jednou do roka.    

„Praktické je do evidence nahlížet několik týdnů po nástupu do nového zaměstnání i po jeho skončení,“ radí finanční poradce Vladimír Weiss. Případné nesrovnalosti tak odhalíte včas a do budoucna se vyhnete mnoha komplikacím.