OSN varuje: státy investují příliš málo peněz do „zelené obnovy“ ekonomik

Změna klimatu ovlivňuje každý den miliony lidí na celé planetě díky velmi silným povětrnostním podmínkám, vznikem hurikánů, vlnami veder a tím podpořeným suchem či opačným problémem – povodněmi. I přes to je ale podle OSN míra angažovanosti a financování projektů na podporu zpomalení klimatických změn ze strany států slabá.

Podle OSN není k dispozici dostatek prostředků

Ač většina světových států dává najevo svůj zájem bojovat proti změně klimatu a to ať prostřednictvím Pařížské klimatické dohody či jiných menších plánů a dohod – výsledek je jiný. Stále málo z plánů, které si státy předsevzaly je splněno či je alespoň adekvátně pracováno na jejich splnění.

Podle Organizace spojených národů je totiž k dispozici na projekty a řešení zrychlujícího se růstu globální změny klimatu stále malé množství finančních prostředků než by bylo potřeba k tomu, aby měly výsledky viditelný smysl do budoucna. Právě to nyní uvádí zpráva OSN pro životní prostředí za rok 2020.

Podle dat UNEP – tedy programu OSN pro životní prostředí, bylo by potřeba k opatřením na přizpůsobení se extrémnímu počasí 70 miliard dolarů a to primárně na to, aby se dařilo vyrovnat se s ním v chudých zemích. V současnosti ale do tohoto programu jde stále jen asi 30 miliard dolarů.

UNEP navíc odhaduje, že do konce tohoto desetiletí by náklady na rozvojovou pomoc chudým regionům mohly vzrůst na 140 až 300 miliard dolarů což už je v současnosti velmi nereálné číslo.

Podle Antónia Guterrese, generálního tajemníka OSN by měla být přibližně polovina financí, které jsou na opatření v oblasti klimatu věnována na adaptaci. Zbytek následně do úsilí o co největší snížení emisí skleníkových plynů. Podle Guterrese je totiž pro firmy i státy snazší pracovat na projektech snižující emise z výroby než na systémech, které proti dopadům změny klimatu bojují jako jsou povodňové zábrany či systémy včasného varování proti klimatickým extrémům.

Zásadní pomoc by přineslo „zelené obnovení“ ekonomik

Ačkoliv bude v nejbližších letech nejvyšší výdaj světových států určený na obnovení ekonomik po pandemii koronaviru COVID-19, který zasáhl velkou část lidstva, mohla by i tato zpráva být podle OSN pozitivní.

Pokud by totiž státy pro opětovný „rozjezd“ upřednostnily „zelenou obnovu“ svých ekonomik, nastartovalo by to jednak nový ekonomický růst trhů ale pomohlo i investovat miliardy, které budou pomáhat právě ve zlepšení odolnosti a boji proti klimatickým změnám.

I rychlejší výsadba stromů, obnova krajiny, modernizace infrastruktury a dopravy totiž s sebou nese obrovské investice, které by se brzy projevily na snížení emisní skleníkových plynů do ovzduší a zároveň přinesly obrovské množství nových pracovních míst v mnoha sektorech.

Pokud se ale státy budou držet současných ekonomických balíčků, které mají pomoci ekonomiky zachránit, dojde podle OSN k promarnění této šance a globální klima se bude nadále zhoršovat jelikož současně fungující programy nejsou dostatečně tvořeny tak, aby zároveň pracovaly na řešeních pomáhajících přírodě.

Podle OSN by tak prioritou měly být projekty a řešení, která pomohou s výsadbou stromů, obnovou mokřadů a rašelinišť, zastavením ničení korálových útesů, zlepšení hospodaření s půdou či výstavbě přirozených protipovodňových zábran.