Praha schválila plán na řešení dopadů klimatické změny ve městě
Rada hlavního města Prahy dnes na svém jednání schválila strategii s kterou chce reagovat na zhoršující se klimatické podmínky a pomoci tak udržet příjemné prostředí jak pro obyvatele tak i návštěvníky Prahy.
Rada hlavního města Prahy dnes na svém jednání schválila plán strategie adaptace hlavního města na změnu klimatu. Ten předložil náměstek primátora pro životní prostředí – Petr Hlubuček a měl by určovat strategii reakcí na změny klimatu ve městě pro roky 2020 až 2024.
Právě projevy globálního oteplování a změn klimatu jsou ve městech stále více znatelné hlavně díky vzniku takzvaných tepelných ostrovů, které v „betonové džungli“ ještě více prohlubují už tak extrémní teploty.
Zásobník projektů za 3,5 miliardy podpoří lepší život a sníží energetickou náročnost
Nová koncepce by tak měla obsahovat i zásobník 207 projektů, které mohou pomoci v řešení či zmírňování zmíněných projevů změny klimatu a zlepšení života nejen v parných letních dnech pro obyvatele i návštěvníky Prahy. Projekty by navíc měly být každý rok revidovány a upravovány, odstraňovány či přidávány podle aktuální situace.
Praha už v minulých letech představila podobný plán, který měl řešit
některé potíže za pomoci 48 projektů. Z tohoto počtu jich nakonec bylo
realizováno úplně či částečně 41, což ale náměstek primátora Petr
Hlubuček považuje za velký úspěch.
Pokud by Praha ve spolupráci s městskými částmi, ale i městskými
společnostmi realizovala všechny projekty, které jsou nyní v zásobníku,
vyšlo by to její kasu na zhruba 3,5 miliardy korun.
Fotovoltaika i zadržování vody pro suché měsíce
Podle nové koncepce by Praha měla připravit projekty na boj proti suchu ale i extrémním výkyvům počasí jako jsou naopak silné srážky. Měla by tak být podpořena výstavba nových retenčních či akumulačních nádrží a systémy protipovodňové ochrany. To by ve výsledku mělo poskytnout dostatek závlahy i v měsících, kdy dochází k delším obdobím bez srážek, která se negativně projevují jak na floře a tak i fauně.
Další silný důraz hlavní město klade i na využívání
alternativních zdrojů energií, které by měly být ve
stále větším měřítku využívány v městských budovách. Přibýt by
měly i nové zelené střechy, fotovoltaické panely či vytápění
pomocí tepelných čerpadel. U dalších budov město sníží
energetickou náročnost jejich zateplením.
Praha už dříve pro lepší klima ve městě nainstalovala v dalších městských částech mlžící zařízení. Ty mohou díky miniaturní vodní mlze snižovat prašnost, ale hlavně zpříjemnit pobyt v horkém prostředí centra města během parných dnů.
Velké plány má i druhé největší město
I Brno chystá nové projekty, kterými chce zlepšit ovzduší v metropoli, zadržet a využít dešťovou vodu či snížit energetickou náročnost budov. Právě tyto projekty by měli zlepšit život ve městě a zároveň snížit další dopady na životní prostředí.
Do roku 2030 by tak jihomoravská metropole chtěla snížit emise
hlavního skleníkového plynu oxidu uhličitého o 40 procent oproti roku
2000. V městském rozpočtu jsou tak již nyní vyčleněny finance
na projekty realizující úspory jako je zateplení budov, výměna parovodů
za horkovody a mnoho dalších.
Brno chce také snížit množství emisí prachových částic pocházejících
z dopravy a to zlepšením dostupnosti městské hromadné dopravy za pomoci
slev či výstavbou dalších cyklostezek.
