Povodí Moravy hlásí sucho, vodohospodáři už kvůli němu musí upouštět vodu z nádrží
Řeky v povodí Moravy jsou po letošním nedostatku srážek na velmi nízkých hodnotách. Vodohospodáři tak musí minimální hladinu v řekách dotovat z vodních nádržích. Z těch už vypustili 4 miliony kubíků vody.
Jen nízké úhrny srážek, zvyšující se teploty, ale i větší spotřeba vody vegetací. To vše jsou faktory, kvůli kterým podle vodohospodářů některé toky v povodí Moravy dosahují jen 15 – 50% průměrných toků. Na řadě míst tak už musí pracovníci zvyšovat průtoky vodou z vodních nádrží.
Letošní březen patřil z hlediska srážek k nejméně deštivým za posledních deset let. Společně se slabou sněhovou přikrývkou v průběhu letošní zimy a minimálnímu množství deště od loňského listopadu jsou už nyní na začátku května průtoky v některých tocích na minimech. Mimo hladin řek ale podle vodohospodářů klesají i hladiny v podzemních vodách.
„Na našem území velmi málo prší. Výjimečně jsme zaznamenali v posledních dnech patnáctimilimetrové srážky za 24 hodin. Ale z těchto srážek prakticky nic nedoteklo do vodních toků, vše si bere půda a rostliny. Průtoky v řekách proto aktuálně odpovídají 15 až 50 % průměrných květnových hodnot. Situace se ale promítá i do stavu podzemních vod, kdy např. v mělkých vrtech v povodí střední a dolní Moravy, Jihlavy a Bečvy jsou hodnoty silně až mimořádně podnormální,“ říká generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.
Průtok v řece Moravě se podle odborníků pohybuje mezi 60 a 40% květnového normálu. V Dyji je potom hodnota mezi 30 a 40%. Ještě hůře je na tom v současnosti Oslava, Rokytná nebo Jevišovka, které se pohybují jen okolo 25% průměrných měsíčních hodnot. Brtnice, Želetavka a Bystřička na přítoku do vodní nádrže Bystřička pak hlásí stav sucha.
Vodohospodáři tak musí na situaci reagovat, aby zachránili minimální toky v řekách, které jsou důležité pro přežití vodních živočichů i rostlin v okolí toků. Jen za uplynulé dva týdny tak z vodních nádrží vypustili 4 miliony kubíků vody.
„Je důležité udržovat v řekách tzv. minimální zůstatkové průtoky, aby vodní toky plnily své funkce a poskytovaly dostatečné podmínky pro život vodním živočichům a na vodu vázaným společenstvům a současně aby dostatečně ředily odpadní vody, vypouštěné do vodních toků např. z čistíren odpadních vod,“ vysvětluje Gargulák smysl tzv. nadlepšování z vodních nádrží.
„Při stávajících srážkách nemá krajina rezervy, aby mohla poskytnout více vody vodním tokům, ale účinnosti čistírenských zařízení lze technicky navýšit, intenzivněji zapojit třetí stupně čištění, případně zvýšit jejich účinnost. Zvýšené náklady o haléře na čištěný kubík vody na srážení fosforu výrazně omezí eutrofizaci povrchových vod a sníží masový rozvoj toxických sinic a ochrání kvalitu vodárenských nádrží,“ dodává Gargulák.
