Pardubice zkoušejí sběr bioodpadu na sídlištích, ušetří tím za skládkování
Pardubice spouštějí pilotní provoz svozu bioodpadu přímo ze sídlišť. Ten dosud bylo možné do hnědých kontejnerů třídit pouze u rodinných domů. Město si od toho slibuje úspory za skládkování.
Sběr bioodpadu v českých městech a obcích roste v posledních letech stále i rychleji a to i díky legislativě Evropské unie, která nařizuje jeho větší třídění a využití oproti ukládání na skládky či spalování. Právě to nutí obce do rozšiřování sběrných systémů na bioodpad.
Ve městě už se třídí bioodpad 13 let
U rodinných domů tak v posledních letech přibyly v celé zemi tisíce hnědých kontejnerů určených právě na sběr bioodpadu. Města se ale nyní snaží umožnit sběr tohoto odpadu i na sídlištích u panelových domů, kde lidé nemají takové možnosti v umístění kompostérů jako majitelé a obyvatelé rodinných domů.
Rozšíření systému na sídlištích na Dubině a ve
Slovanech tak nyní zahajuje i město Pardubice. Tam je možné
u rodinných domů třídit bioodpad už 13 let, ale na sídlištích tato
možnost stále nebyla. Město tak nyní spouští pilotní projekt, který by
měl trvat rok a ozkouší se na něm tato nová možnost a její využití
obyvateli.
Na sídlištích tak přibudou nové hnědé kontejnery, do kterých je možné
separovat standardní domácí bioodpad jako jsou zbytky ovoce a
zeleniny, kávová sedlina, čajové sáčky, zbytky rostlin, trávu, listí a
další.
Bioodpad tvoří více jak třetinu směsného odpadu
Podle tuzemských dat tvoří bioodpad až třetinu směsného komunálního odpadu. Je tedy následně zbytečně vyvážen na skládky či spalován ve spalovnách místo jeho dalšího kompostování a následného využití jako kvalitního hnojiva.
Jen v Pardubicích je ročně vyprodukováno zhruba 14 500 tun
směsného komunálního odpadu. Více jak 4 800 tun tak tvoří
bioodpad což prodražuje skládkování, jehož cena bude i nadále vzrůstat.
Vyšším objemem vytříděného odpadu tak může město
ušetřit a ještě vrátit cenné hnojivo zpět do přírody.
Nové nádoby se budou v Pardubicích vyvážet až do listopadu jednou
týdně, od prosince do března pak minimálně jednou za měsíc. V létě se
pak očekávají svozy častější. V současnosti ale bude svozová firma
sledovat naplnění těchto kontejnerů a případně svozové intervaly
snižovat.
Další města rozšiřují a otevírají kompostárny
Na vyšší procento vytříděného kompostovatelného odpadu se zaměřují i další města a obce z vlastní iniciativy, ale také pro splnění zákonných požadavků. Příkladem může být v poslední době Přerov, který otevřel novou kompostárnu. Díky ní bude možné ročně zpracovat až pět tisíc tun tohoto cenného odpadu.
V příštích letech se na výstavbu kompostárny chystá i Liberec, ten má
pro ni již vyhlídnuté pozemky vedle čističky odpadních vod v městské
části Růžodol I.. Liberec jako největší krajské město sice umožňuje
sběr bioodpadu do hnědých kontejnerů ale stále nemá vlastní
kompostárnu. V současnosti je tak vytříděný odpad neefektivně
odvážen do přibližně 40 kilometrů vzdálené Mimoně na
Českolipsku.
