Množství arktického ledu dosáhlo druhého nejnižšího minima
Arktického mořského ledu je nyní druhé nejnižší množství od začátku měření americkými vědci za pomoci satelitního snímkování od roku 1979. Vědci si to vysvětlují hlavně růstem globálních teplot v důsledku spalování fosilních paliv.
Globální oteplování v letošním roce nám opět ukázalo, že tu s námi je a nebojí se projevit. To bylo velmi viditelné nejen na lesních požárech v Kalifornii, Amazonském pralese či na Sibiři. A právě poslední zmiňované požáry měly velký vliv na tání mořského ledu v Severním ledovém oceánu.
Druhé nejnižší množství od roku 1979
Ten nyní podle vědců z NSIDC, tedy Národního datového centra pro led a sníh ze Spojených států amerických, kteří jej pravidelně sledují od roku 1979 dosáhl druhého nejnižšího množství.
Jak vědci uvádějí, led v těchto oblastech během léta taje, ale na zimu
opět nabývá na hmotnosti přičemž nejvyšších hodnot dosahuje během
března. Během letošního tání ale výpočty a satelitní snímkování
vědcům ukázalo, že množství ledu roztálo natolik, že ho zbylo
druhé nejnižší množství v historii pozorování.
Rozdíly v množství ledu oproti 80. letem jsou alarmující
Led Severního ledového oceánu, by tak podle vědců měl 15. září tvořit letní minimum a to 3,7 milionu kilometrů čtverečních. To je tak od roku 1979 nejnižší zaznamenaná úroveň, která potvrzuje obrovský vliv globálního oteplování na tyto ledovce. Předchozí rekordní období jež zaznamenalo vůbec nejnižší úroveň ledu přišlo v roce 2012, tehdy se rozsah ledových ploch snížil na 3,4 milionu kilometrů čtverečních.
Podle vědců tak v 80. letech byla ledová pokrývka asi
o 2,7 milionu kilometrů čtveřečních rozsáhlejší než je
současná úroveň. Právě to ukazuje na stále rychlejší snižování
jejího množství.
Právě tání ledu v severních oblastech ale může stát za dalším
oteplováním planety a oceánu. Po vymizení mořského ledu je totiž
tepelná energie dopadajícího slunečního záření pohlcena v oceánu a tak
dochází k jeho dalšímu oteplení.
Tání ledovců už nejspíš nepůjde zastavit, hladiny oceánů vzrostou
Vytěžováním a analýzou snímků z družic v souvislosti s globální změnou se ale zabývají další desítky týmů po celém světě. Nedávno tak například vědci z univerzity v americkém Ohiu zjistili, že rychlost tání grónských ledovců je už za bodem možného návratu.
I kdyby tedy nyní došlo k úplnému zastavení produkce skleníkových
plynů lidstvem, už by nebyla šance tyto obrovské ledové masy
zachránit před jejich úplným roztáním. Podle některých
výzkumů by tak mohl led okupující arktické oblasti zmizet kompletně
už do roku 2035.
Právě to bude mít ještě dalekosáhlé důsledky pro lidstvo a donutí jej
úplně opustit některé oblasti či celá města nacházející se na
okrajích moře. Ty totiž budou vzestupem hladin moří nejspíše do několika
desítek let zaplavena.
