Pokud pravidelně opomínáte tento zásadní krok, plísně vzniknou stejně. Ani častější větrání nepomůže
Boj s plísněmi je věčné téma každou zimu. Někdy se objevuje okolo oken, jindy za nábytkem, v kuchyni nebo v koupelně. Častěji větrat přitom nestačí, důležitá je jedna zásadní věc.
Každou zimu se v domácnostech rok co rok objevují ty samé problémy. Orosená okna, vlhké kouty, zatuchlý zápach a nevítaný host v podobě plísně. Mnozí majitelé nemovitostí se s tímto problémem snaží vypořádat co nejčastějším větráním. Někdy to ale nestačí, jindy je to dokonce kontraproduktivní. Důležitý je totiž způsob, jakým větráme, ale také to, co uděláme hned potom.
Déle otevřené okno nestačí
Spousta lidí si pod větráním představí pootevřené okno na ventilaci, které zůstává otevřené celý den. Takový způsob ale paradoxně místnost spíše ochlazuje, než aby ji zbavil přebytečné vlhkosti. Vzduch se sice částečně vyměňuje, ale stěny, podlahy i nábytek se postupně prochladí. A právě to je ideální prostředí pro vznik plísní.
Správné větrání by mělo být krátké, ale intenzivní. Odborníci doporučují udělat v interiéru průvan. Je tedy nutné otevřít okna na obou stranách bytu či domu. Díky průvanu se vzduch rozproudí, rychleji se vymění v celém prostoru a už během tří až pěti minut můžeme okna opět zavřít. Tímto se odstraní z místností přebytečná vlhkost, ale zároveň nedojde ke zbytečnému ochlazení stěn, stropů a podlah.
Chyba, kterou dělá většina domácností
Po vyvětrání většina lidí zavře okna a celý proces považují za hotový. Tady ale nastává ta zásadní chyba. Poté, co zavřete okna, je nezbytné zatopit. Topení je nejlepší zesílit na pár minut na maximum, aby se místnost opět rychle vyhřála na původní teplotu.
Po výměně vzduchu totiž zůstane povrch stěn a rohů místností o něco chladnější. A pokud se rychle zpátky neprohřeje, zbylá vzdušná vlhkost se na těchto místech začne rychle kondenzovat. A kde je neustále vlhko, tam se dříve či později objeví i plíseň.
Místa, která nejsou vidět
Plísně si vybírají místa, kde je teplota nízká a proudění vzduchu minimální. Nejčastěji se objevují v rozích místností, za skříněmi nebo pod okny. Tam se teplý vzduch nedostane a vlhkost se začne hromadit. Když pak přidáte ještě nedostatečné topení, máte ideální podmínky pro růst mikroskopických hub.
Kromě správného větrání a vytápění tak pomůže i správné rozmístění nábytku. Velké kusy nábytku by měly být alespoň pár centimetrů odsunuté od stěn, aby kolem nich mohl proudit vzduch. Rozměrné a vestavné skříně by pak měly být opatřeny i nějakým ventilačním otvorem na spodní či horní části korpusu. Zásadní je i umístění nábytku dostatečně daleko od topení, aby se místnost vždy co nejrychleji vyhřála.
Vlhkost v domácnosti vzniká často zbytečně
Jak už bylo zmíněno výše, hlavní příčinou vzniku plísní je vlhkost. Ta tedy odchází s větráním, ale zatímco v létě může být okno otevřené prakticky nepřetržitě, v zimě to tak není. Veškerá pára z vaření, koupele či sprchy nebo vlhko ze sušení prádla či mytí podlah pak v místnosti zůstává. K tomu se navíc přidává vlhkost, kterou všichni obyvatelé domácnosti vydechují. Odborníci odhadují, že průměrná rodina tak všemi těmito činnostmi vyprodukuje denně až 12 litrů „vody“, která se drží ve vzduchu.
Řešení je přitom velmi snadné. Při vaření je dobré vždy využívat digestoř na nejvyšší stupeň. Při sprše či koupeli si zapněte ventilátor a podlahy po mytí setřete dosucha. Po každé z těchto činností je dobré opět na pár minut vyvětrat. Pokud nemáte sušičku na prádlo, je dobré dát sušák s mokrými oděvy do zavřené místnosti a zapnout v ní i odvlhčovač vzduchu. Tento přístroj je skvělý především do menších bytů, ve kterých se špatně dělá průvan, nebo třeba nemají v koupelně okno. Odvlhčovač doplňte i jednoduchým vlhkoměrem a udržujte vlhkost v domácnosti mezi 45 až 55 %.
























































