Máme se obávat? Studie ukazuje vliv změny klimatu na osu Země
Nová vědecká studie ukazuje nečekané důsledky změny klimatu. Stále rychlejší tání ledovců má totiž obrovský vliv na osu země, která se od 90. let posouvá nejrychleji v historii.
O tom, že lidská činnost má obrovský vliv na změnu klimatu už v dnešní době snad není třeba vést spory. Globální oteplování ale mimo změn v chování mořských proudů, velkému vlivu na živočichy i rostliny má i dopad na zemi jako celek. Podle studie vědců se totiž od 90. let změnila rotační osa Země.
Pohybují se zemské póly a s nimi i celá osa Země
Globální oteplování, které každoročně rozpouští obrovské masy ledovců, jež byly před desítkami let považovány za věčně zamrzlé totiž rychle mění váhu hmoty, která se na místech nacházela. Právě tání ledovců a jejich rozpouštění a tím i zvyšování hladin oceánů odstraňuje hmotnost pevného ledu, který dříve býval jen na některých místech.
A právě tyto změny mají podle vědců od 90. let na svědomí výrazné posuny v rotační ose Země. To podle vědců ukazuje jak obrovský vliv lidé mají na celou planetu a ne jen na její části.
Zeměpisný severní a jižní pól Země, jsou bodem kde pomyslná osa otáčení protíná povrch planety. Právě umístění ale není úplně pevné a závisí na umístění hmoty na Zemi. Tání ledu tak mění jak pohyb os tak i pólů.
Rychlost posunu je až 17 krát rychlejší
V minulosti podle odborníků ke změně polohy pólů přispěly vždy pouze přírodní faktory, jako je proudění horké horniny v hlubokých vrstvách země či oceánské proudy. Tání stovek miliard tun ledu každým rokem ale v současnosti způsobuje i pohyb póly.
Jak uvádí studie, směr polárního driftu se v roce 1995 posunul z jihu na východ a jeho průměrná rychlost byla mezi roky 1995 až 2020 až 17 krát rychlejší ve srovnání s obdobím mezi roky 1981 až 1995. Od roku 1980 se tak poloha pólů posunula přibližně o čtyři metry dál.
Studie poukazuje na to, že za většinou pohybů stálo tání ledu, menší vliv by ale podle všeho mohlo mít také snižování hladin podzemních vod. Podzemní voda využitá k zemědělství nebo jako pitná voda totiž nakonec skončí většinově v moři a opět tak mění váhu vody po celém světě. To má ovšem mimo zmíněných změn i další vlivy na vysychání studní.
