Jaderné elektrárny v Česku vyrobily letos už přes 20,5 TWh elektrické energie
Dvě tuzemské jaderné elektrárny, které jsou součástí kritické infrastruktury státu už letos vyrobily přes 20,5 TWh elektrické energie. To ušetřilo více jak 35 milionů oxidu uhličitého, který by byl vypuštěn do ovzduší při výrobě energie z uhelných elektráren.
Výroba dvou tuzemských jaderných elektráren od začátku roku překonala 20,5 TWh jak uvedl jejich provozovatel, společnost ČEZ v tiskové zprávě. Elektrárna v Dukovanech tak vyrobila 10,5 TWh a Temelínská elektrárna zbývajících 10 TWh.
Tuzemské jaderné elektrárny jsou jedním z největších zdrojů bezemisní elektrické energie dodávané do rozvodné sítě v ČR. Díky výrobě elektřiny ze dvou jaderných elektráren v České republice se tak jen letos ušetřilo 18 milionů tun CO2, které by jinak byly vypuštěny do ovzduší spálením 17 milionů tun uhlí.
Elektrárny pracují i na snížení své vlastní spotřeby
Jen v Dukovanech letos už energetici vyrobili elektřinu, která by zajistila pokrytí energetické spotřeby všech tuzemských domácností na osm měsíců roku. Dukovany toto množství energie vyrobily i přes odstávku pro výměnu paliva v prvním čtvrtletí, která probíhala na třetím a čtvrtém bloku elektrárny. Na konci září tato odstávka čeká i na 1. a 2. blok, kde bude taktéž plánovaně vyměněno palivo.
Jak uvedla společnost ČEZ, většinově vlastněná Ministerstvem financí
ČR, zvýšila se i účinnost Dukovanské elektrárny a to z důvodu
zlepšení využití tepla z chladičů odluhu parogenerátorů. Dalšími
úpravami jako byla optimalizace průtoku chladících vod se navíc
každoročně ušetří v součtu až 37 525 MWh elektrické
energie, která je potřeba pro provoz elektrárny.
V druhé tuzemské elektrárně: Temelíně již letos další odstávky
neplánují, i přes to ale její vedení očekává zvýšení průměrného
výkonu druhého bloku o řádově jednotky megawatt.
Výroba běží na plno bez ohledu na pandemii COVID-19
Obě elektrárny letos musely spustit opatření na ochranu těchto kritických zdrojů elektrické energie. Mimo běžného zabezpečení speciální zásahovou jednotkou či protivzdušnou obranou a dalšími technologiemi se tak musí chránit hlavně zaměstnanci proti koronaviru COVID-19 a kontaktu s nakaženými.
Energetici tak musí přicházet s velkým množstvím opatření na ochranu a
oddělení klíčových zaměstnanců, kteří by v případě nouzového stavu
museli být úplně odděleni od okolí i svých rodin a
nesměli opustit elektrárnu právě kvůli funkčnosti klíčové
infrastruktury státu mezi níž právě jaderné zdroje spadají.
