Konec jádra vyjde Německo kvůli odškodnění provozovatelů draho
Uzavírání jaderných elektráren po nehodě v japonské Fukušimě vyjde Německo draho. Na odškodnění provozovatelů a jejich budoucích zisků bude muset dát více jak 60 miliard korun.
Ukončení provozu jaderných elektráren vyjde Německo draho a to díky soudnímu sporu s několika provozovateli těchto zařízení, kterým se logicky dřívější ukončení provozu elektráren nelíbilo. Už dříve tak společnosti E.ON, EnBW, Vattenfall a RWE oznámily, že proti německé vládě podniknou právní kroky, kvůli ušlým ziskům. Německé vládě se ale nyní podařilo se společnostmi dohodnout na odškodnění, které ukončí právní kroky proti Německu.
První návrh odškodnění soud odmítl
Uzavření jaderných elektráren v Německu započalo už v březnu 2011 po nehodě v Japonské elektrárně Fukušima, kdy se vláda kancléřky Angely Merkelové rozhodla, že do roku 2022 ukončí využívání jaderné energie v celém Německu. Rychlé uzavírání elektráren se ale logicky nelíbilo provozovatelům těchto elektráren, kteří museli pravidelně do jejich výstavby i provozu investovat a uzavření je tak připraví o veškeré zisky.
Po právních krocích ze strany firem se ale nyní Německo se společnostmi dohodlo na odškodnění, které státní kasu vyjde na 2,5 miliardy EUR, tedy něco přes 66 miliard korun. Země by do konce roku měla připravit zákon, který odškodnění firem umožní.
O tom, že uzavření jaderných elektráren z rozhodnutí vlády není právně v pořádku rozhodl už v roce 2016 tamní Spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Ten uvedl, že nařízení uzavřít elektrárny porušilo vlastnická práva jejich provozovatelů a těm tak vznikl nárok na kompenzace. Vláda tak musela změnit zákon o atomové energii a připravit kompenzace ve výši 1 miliardy EUR. Soud však následně konstatoval, že tato kompenzace je neadekvátní a vyzval vládu k navýšení kompenzací.
Němci jádro nechtějí, nakupují ho ale v zahraničí
Pro Německo je uzavření jaderných elektráren i velkým problémem pro energetickou síť. Ještě před uzavřením totiž bylo v Německu 17 jaderných elektráren, které dohromady zajišťovaly přibližně čtvrtinu elektřiny v zemi. Jejich uzavírání tak vede k vyšším nákupům energie ze zahraničí včetně České republiky, která ale pochází právě i z jaderné energetiky.
Německo v současnosti každoročně zvyšuje podíl obnovitelné energie ze solárních, vodních a větrných elektráren. Energie z těchto zdrojů může být ale v budoucnu velmi komplikovaná už kvůli výkyvům v dodávkách energie.
Růst obnovitelných zdrojů energie musí ale v Německu posilovat ještě rychleji, aby bylo možné vykrýt co největší část výroby, která bude zavřením dalších elektráren snížena. Poslední jaderná elektrárna by totiž v zemi měla skončit do konce roku 2022.
Česká republika oproti Německu naopak připravuje další rozšiřování jaderné energetiky, kterou dlouhodobě prosazuje nejen na půdě Evropské unie. Rozšiřování se ale nelíbí Německu ani Rakousku. Právě rakouští aktivisté jsou dlouhodobými odpůrci jaderné energie v tuzemsku.
