Nejčastější chyba při větrání se děje teď v řijnu. Kvůli tomu vám vlhne zdivo a vzniká skrytá plíseň

Nemalé množství lidí totiž tuto aktivitu provádí zcela bez rozmyslu, z čehož může pramenit hned několik závažných chyb. Při nesprávném větrání může docházet nejen k omezení jeho pozitivních efektů, ale v některých případech dokonce i k výraznému zvýšení nákladů na topení, rozvoji plísní nebo vlhnutí zdiva. Kterých chyb se v souvislosti s touto činností lidé nejčastěji dopouštějí během října a jaký způsob větrání považují odborníci v těchto měsících za optimální?

Mnoho lidí větrá v říjnu nesprávným způsobem: Proč právě tento měsíc bývá kritický?

Začátek astronomického podzimu, který na severní polokouli připadá vždy na 22. nebo 23. září, bývá z hlediska kvality vzduchu ve vnitřních prostorech velice zrádným obdobím. Nejzávažnější potom bývá říjen, během kterého situace kulminuje. 

Řadě lidí na první pohled připadá, že počasí ještě není příliš chladné – venkovní teploty se přes den ve většině případů pohybují okolo 10 až 15 °C a topná sezona se teprve pomalu rozbíhá. Mnozí tak nabydou pocitu, že větrání není třeba věnovat tolik pozornosti. Jenže to může být obrovskou chybou. 

Právě na začátku podzimu se totiž v celé řadě domácností začínají objevovat problémy, které se týkají vlhkosti či kondenzace vody na okenních rámech nebo v rozích místností.

Za těmito problémy stojí kombinace chladnějších stěn, velkého teplotního rozdílu mezi vnitřními prostory a venkem, nesprávné větrání a v neposlední řadě vyšší produkce vlhkosti související s domácími činnostmi.

Vaření může výrazně zvyšovat vlhkost v domácnosti. , Shutterstock...

Teplotní rozdíly: Proč mohou být spouštěčem kondenzace?

Není žádným tajemstvím, že přibližně po skončení září se teplotní rozdíl mezi venkem a vnitřními prostory začíná výrazně zvětšovat. Zatímco v letních měsících představuje tento rozdíl zpravidla pouze pár stupňů, během podzimu se již může v některých případech jednat o více než 15 °C. 

To může být problematické z prostého důvodu: Zatímco vnitřní vzduch je teplý a obsahuje vysoký podíl vodní páry, venkovní vzduch je chladný a vysušený. To má vliv mimo jiné na chování stavebních konstrukcí, jako jsou stěny nebo okenní ostění. 

Chladnější venkovní vzduch způsobí, že zdivo, rámy i sklo začnou přicházet o teplo a jejich povrchová teplota klesá. Jakmile potom vlhký teplý vzduch narazí na chladnou stavební konstrukci, vodní pára se na ní začíná srážet. V důsledku toho vznikají kapičky vody, které se typicky usazují především na okrajích oken nebo v rozích místností. Jinými slovy se na těchto místech koncentruje vlhkost. A právě vlhkost se řadí mezi předpoklady, které mohou zvýšit pravděpodobnost rozvoje plísní. 

Problematické jsou i některé domácí činnosti

Ke zvýšení míry vlhkosti ve vnitřních prostorech mohou přispět i některé domácí činnosti, které lidé v chladnějších měsících vykonávají v mnohých případech častěji než obvykle. 

Jedná se například o:

• topné systémy – některé topné systémy mohou produkovat vodní páru, to se týká např. plynových topidel bez odvodu kapalin
• sušení prádla ve vnitřních prostorech – mnoho domácností suší během léta prádlo venku, ovšem to s nástupem chladnějších měsíců již není možné; sušení prádla ve vnitřních prostorech pak přirozeně zvyšuje vlhkost okolního vzduchu
• vaření – řada lidí vaří v chladnějších měsících v kuchyni častěji, než tomu bylo v létě, venkovní grilování totiž již není tak atraktivní

Nejčastější chyba: Používání mikroventilace po celý den

Úplně nejčastějí chybou, které se lidé na podzim či v zimě dopouštějí, je používání mikro­ventilace po celý den (či značnou část dne).

Tento způsob větrání je velice nevhodný – mikroventilace sice dokáže zaručit mírnou výměnu vzduchu, avšak nestačí k odvádění vlhkosti. 

Na podzim a v zimě je vhodné větrat krátce, ale dokořán. , Shutterstock...

Zatímco vzduch z vnitřních prostor se vyměňuje velmi pomalu, venkovní vzduch stíhá ochlazovat zdivo okolo oken. Výsledkem je vysoká míra kondenzace. 

V dlouhodobém horizontu tedy mikroventilace vede k tepelným ztrátám, rozvoji vhodných podmínek pro bujení plísní a poškozování stavebního materiálu. 

Jak na podzim a v zimě větrat správně?

Při větrání v chladnějších měsících dodržujte tyto zásady:

• větrejte pouze krátce – stačí 5 až 10 minut
• větrejte intenzivně – větrání by mělo být krátké, avšak intenzivní; okna otevřete dokořán
• sledujte vlhkost vzduchu – měla by se držet mezi 40 až 60 %
• větrejte při vaření – větrání ideálně načasujte na dobu, kdy vaříte

Pokud tyto zásady dodržíte, měli byste se vyvarovat největších problémů.