Nejčastější chyba při větrání se děje teď v řijnu. Kvůli tomu vám vlhne zdivo a vzniká skrytá plíseň
Větrání se může na první pohled jevit jako mimořádně jednoduchá činnost, na které nelze nic pokazit. Opak je ovšem pravdou.
Nemalé množství lidí totiž tuto aktivitu provádí zcela bez rozmyslu, z čehož může pramenit hned několik závažných chyb. Při nesprávném větrání může docházet nejen k omezení jeho pozitivních efektů, ale v některých případech dokonce i k výraznému zvýšení nákladů na topení, rozvoji plísní nebo vlhnutí zdiva. Kterých chyb se v souvislosti s touto činností lidé nejčastěji dopouštějí během října a jaký způsob větrání považují odborníci v těchto měsících za optimální?
Mnoho lidí větrá v říjnu nesprávným způsobem: Proč právě tento měsíc bývá kritický?
Začátek astronomického podzimu, který na severní polokouli připadá vždy na 22. nebo 23. září, bývá z hlediska kvality vzduchu ve vnitřních prostorech velice zrádným obdobím. Nejzávažnější potom bývá říjen, během kterého situace kulminuje.
Řadě lidí na první pohled připadá, že počasí ještě není příliš chladné – venkovní teploty se přes den ve většině případů pohybují okolo 10 až 15 °C a topná sezona se teprve pomalu rozbíhá. Mnozí tak nabydou pocitu, že větrání není třeba věnovat tolik pozornosti. Jenže to může být obrovskou chybou.
Právě na začátku podzimu se totiž v celé řadě domácností začínají objevovat problémy, které se týkají vlhkosti či kondenzace vody na okenních rámech nebo v rozích místností.
Za těmito problémy stojí kombinace chladnějších stěn, velkého teplotního rozdílu mezi vnitřními prostory a venkem, nesprávné větrání a v neposlední řadě vyšší produkce vlhkosti související s domácími činnostmi.
Vaření může výrazně zvyšovat vlhkost v domácnosti.
, Shutterstock...
Teplotní rozdíly: Proč mohou být spouštěčem kondenzace?
Není žádným tajemstvím, že přibližně po skončení září se teplotní rozdíl mezi venkem a vnitřními prostory začíná výrazně zvětšovat. Zatímco v letních měsících představuje tento rozdíl zpravidla pouze pár stupňů, během podzimu se již může v některých případech jednat o více než 15 °C.
To může být problematické z prostého důvodu: Zatímco vnitřní vzduch je teplý a obsahuje vysoký podíl vodní páry, venkovní vzduch je chladný a vysušený. To má vliv mimo jiné na chování stavebních konstrukcí, jako jsou stěny nebo okenní ostění.
Chladnější venkovní vzduch způsobí, že zdivo, rámy i sklo začnou přicházet o teplo a jejich povrchová teplota klesá. Jakmile potom vlhký teplý vzduch narazí na chladnou stavební konstrukci, vodní pára se na ní začíná srážet. V důsledku toho vznikají kapičky vody, které se typicky usazují především na okrajích oken nebo v rozích místností. Jinými slovy se na těchto místech koncentruje vlhkost. A právě vlhkost se řadí mezi předpoklady, které mohou zvýšit pravděpodobnost rozvoje plísní.
Problematické jsou i některé domácí činnosti
Ke zvýšení míry vlhkosti ve vnitřních prostorech mohou přispět i některé domácí činnosti, které lidé v chladnějších měsících vykonávají v mnohých případech častěji než obvykle.
Jedná se například o:
- topné systémy – některé topné systémy mohou produkovat vodní páru, to se týká např. plynových topidel bez odvodu kapalin
- sušení prádla ve vnitřních prostorech – mnoho domácností suší během léta prádlo venku, ovšem to s nástupem chladnějších měsíců již není možné; sušení prádla ve vnitřních prostorech pak přirozeně zvyšuje vlhkost okolního vzduchu
- vaření – řada lidí vaří v chladnějších měsících v kuchyni častěji, než tomu bylo v létě, venkovní grilování totiž již není tak atraktivní
Nejčastější chyba: Používání mikroventilace po celý den
Úplně nejčastějí chybou, které se lidé na podzim či v zimě dopouštějí, je používání mikroventilace po celý den (či značnou část dne).
Tento způsob větrání je velice nevhodný – mikroventilace sice dokáže zaručit mírnou výměnu vzduchu, avšak nestačí k odvádění vlhkosti.
Na podzim a v zimě je vhodné větrat krátce, ale dokořán.
, Shutterstock...
Zatímco vzduch z vnitřních prostor se vyměňuje velmi pomalu, venkovní vzduch stíhá ochlazovat zdivo okolo oken. Výsledkem je vysoká míra kondenzace.
V dlouhodobém horizontu tedy mikroventilace vede k tepelným ztrátám, rozvoji vhodných podmínek pro bujení plísní a poškozování stavebního materiálu.
Jak na podzim a v zimě větrat správně?
Při větrání v chladnějších měsících dodržujte tyto zásady:
- větrejte pouze krátce – stačí 5 až 10 minut
- větrejte intenzivně – větrání by mělo být krátké, avšak intenzivní; okna otevřete dokořán
- sledujte vlhkost vzduchu – měla by se držet mezi 40 až 60 %
- větrejte při vaření – větrání ideálně načasujte na dobu, kdy vaříte
Pokud tyto zásady dodržíte, měli byste se vyvarovat největších problémů.
