EnergoZrouti.cz

Vláda vybrala lokality pro uložení radioaktivního odpadu, jasno by mělo být do deseti let

  
Martin Bárta
22. 12. 2020 ▪ 10:10

Vláda vybrala čtyři finální lokality pro stavbu nového hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Která lokalita pak „vyhraje“ by mělo být jasno do deseti let. Nové úložiště by pak mělo začít fungovat do roku 2065.

Chladící věže jaderné elektrárny
Chladící věže jaderné elektrárny
Foto: Markus Distelrath / Pixabay

Vláda schválila výběr čtyř lokalit pro budoucí umístění hlubinných úložišť jaderného odpadu. Ty navrhl po dlouholetých pracích panel expertů ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jana Prachaře. Nové lokality jsou čtyři – na Klatovsku, u Třebíče, u Jihlavy a poslední z nich u Temelína, tedy v blízkosti jaderné elektrárny Temelín.

Jasno o nové lokalitě by mělo být do deseti let

Po schválení vlády tak začne v lokalitě Březového potoka na Klatovsku, u Horky mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, v Hrádku u Jihlavy ale i v Janochu u Temelína detailnější výzkumné a průzkumné práce. Ty by měly do roku 2030 určit primární a záložní lokalitu vhodnou pro budoucí úložiště.

Do nového hlubinného úložiště budou směřovat radioaktivní odpady hlavně z tuzemských elektráren Dukovany a Temelín. V současné době jsou totiž tyto odpady uloženy u Dukovanské jaderné elektrárny v dočasném pozemním úložišti. Do nového skladu by se měly dostat také odpady z nemocnic a dalších zařízení pracujících s radioaktivitou.

Vláda mimo nových lokalit schválila i návrh záměru zákona o řízeních souvisejících se zřízením hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Tento návrh pak Ministerstvo průmyslu a obchodu předloží vládě v příštím roce. Díky němu pak bude přesně definováno, jak proběhnou přípravy pro vytvoření nového úložiště.

Hotovo bude v roce 2065, obyvatelé ale sklady dál odmítají

Nové úložiště by pak mělo být v provozu do roku 2065. V mnoha doporučených lokalitách ale často převládá odpor místních obcí i obyvatel, kteří se radioaktivních odpadů ve své blízkosti obávají. Právě tyto obavy jsou ale také dlouhodobě vyvraceny odborníky, kteří ukazují na příklady z jiných zemí. Sklady s jaderným odpadem jsou i po uzavření dále sledovány a odpad uložen tak aby nemohl kontaminovat podzemní vody či jinak ohrozit přírodu.

Úložiště jaderného odpadu je nutné vytvořit hlavně kvůli tomu, že časem dojde prostor pro ukládání odpadů přímo u jaderných elektráren. Česká republika ale v současnosti žádná jiná úložiště pro tento odpad nemá. Náklady na vznik úložiště by měly zajistit poplatky, které ve výši 50 Kč za vyrobenou megawatthodinu musí odvádět provozovatel jaderné elektrárny – v současnosti tak v tuzemsku pouze skupina ČEZ.




Zdroj: MPO