EnergoZrouti.cz

Fosilní paliva vloni „zachránila energetiku“. Jejich spotřeba byla opět rekordní

  
Tomáš Jelínek
20. 6. 2024 ▪ 12:51

Loňský rok byl opět ve znamení fosilních paliv. I přes tlak na celosvětový rychlý přesun k obnovitelným zdrojům totiž došlo k růstu spotřeby fosilních paliv. Ty nakonec „zachránily“ energetiku a pomohly ji pokrýt vyšší poptávku.

Spotřeba energií byla vloni rekordní, „zachránila“ ji fosilní paliva
Spotřeba energií byla vloni rekordní, „zachránila“ ji fosilní paliva
Foto: Unsplash

Světová spotřeba fosilních paliv vloni podle Energetického institutu dosáhla rekordního maxima a poprvé překročila vyprodukovaných 40 gigatun CO2. I přes rekordní nárůst využívání obnovitelné energie v roce 2023 se spotřeba fosilních paliv podle zprávy nadále zvyšovala.

Juliet Davenportová, prezidentka Energetického institutu, uvedla, že zpráva odhalila „další rok maxima v našem energeticky náročném světě“ včetně rekordně vysoké spotřeby fosilních paliv, která vzrostla o 1,5 % na 505 exajoulů. Tato zjištění ohrožují naděje klimatologů, že rok 2023 bude zaznamenán jako rok, kdy roční emise vyvrcholí, než začne globální ekonomika fosilních paliv klesat. Energetický institut, globální profesní organizace pro energetický sektor, zjistil, že zatímco emise energetického průmyslu mohly ve vyspělých ekonomikách dosáhnout vrcholu, rozvojové ekonomiky nadále zvyšují svou závislost na uhlí, plynu a ropě.

Energetická krize a neefektivní přechod na obnovitelné zdroje

Celkově fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn) loni tvořila 81,5 % světové primární energie, což je podle zprávy jen nepatrný pokles z 82 % v předchozím roce a to i přes to, že větrné a solární farmy vyráběly rekordní množství čisté elektřiny. Podle jiné zprávy firem KPMG a Kearney tak větrná a solární energie v loňském roce stoupla o 13 % a dosáhla tak rekordu 4 748 vyrobených terawatthodin elektřiny. Ani to však nestačilo na to, aby růst obnovitelné energie pokryl rostoucí světovou spotřebu, která loni vzrostla o 2 % na rekordních 620 exajoulů, ve výsledku tak tuto poptávku musely pokrýt právě fosilní paliva.

Přezkum dat pak ukázal, že světová poptávka po plynu zůstala v roce 2024 stabilní, zatímco spotřeba uhlí vzrostla o 1,6 % a poptávka po ropě se zvýšila o 2 %, čímž poprvé dosáhla 100 milionů barelů denně. Simon Virley, vedoucí oddělení energetiky a přírodních zdrojů ve společnosti KPMG ve Velké Británii pro server The Guardian, uvedl: „V roce, kdy podíl obnovitelných zdrojů energie dosáhl nového rekordu, rostoucí globální poptávka po energii způsobila, že podíl fosilních paliv zůstal prakticky nezměněn, na něco málo přes 80 %.“

Podle Nicka Waytha, výkonného ředitele Energetického institutu, který za zprávou stojí je pomalý postup energetického přechodu důsledkem různých energetických příběhů, které se odehrávají v různých geografických oblastech. „Ve vyspělých ekonomikách pozorujeme známky vrcholící poptávky po fosilních palivech, což je v kontrastu s ekonomikami na globálním jihu, kde ekonomický rozvoj a zlepšení kvality života stále podporují růst spotřeby fosilních paliv,“ uvedl Wayth.

Zpráva také zjistila, že v Indii vzrostla spotřeba fosilních paliv o 8 %, což odpovídá nárůstu celkové poptávky po energii, která nyní tvoří 89 % veškeré spotřeby energie v zemi. To znamenalo, že poprvé se v Indii spotřebovalo více uhlí než v Evropě a Severní Americe dohromady, uvedla společnost.

V Evropě podíl fosilních paliv poprvé od průmyslové revoluce klesl pod 70 % spotřeby primární energie, což bylo způsobeno klesající poptávkou a rostoucím využíváním obnovitelné energie. Zejména poptávka po plynu v Evropě nadále klesá od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, která způsobila kolaps dovozu plynu do Evropy. Celková poptávka po plynu klesla v roce 2023 o 7 %, po poklesu o 13 % v předchozím roce, uvádí zpráva.




Štítky: Fosilní paliva Uhlí Emise Změna klimatu Obnovitelné zdroje