Konec uhlí možná klimatu příliš nepomůže, ukazuje studie
Konec spalování a těžby uhlí pravděpodobně nepřinese efekt, s jakým se dosud počítalo. Podle vědců z univerzity v německém Hamburku totiž může pokles emisí v důsledku ukončení spalování uhlí vést ke zvýšení emisí v jiných sektorech. Důvodem je vývoj ceny emisních povolenek.
Ukončení těžby uhlí je často vnímáno jako jeden z klíčových kroků v boji proti klimatickým změnám. Podle nové studie vědců z Univerzity v Hamburku ale ukončení těžby nakonec nemusí mít takové dopady na klima, jako se očekává. Problémem není samotné ukončení těžby, ale absence koordinace s dalšími evropskými mechanismy, jak snižovat množství emisí vypouštěných do atmosféry.
Ukončení těžby, kterou například Německo plánuje do roku 2038, by se totiž mohlo projevit i negativními faktory. Jednou z nich je cena emisních povolenek a také těžba uhlí v jiných státech. Pokud totiž například Německo úplně ukončí těžbu uhlí, je pravděpodobné, že se zvýší emise oxidu uhličitého ze spalování uhlí i jiných sektorů v jiných státech EU. Ty totiž pravděpodobně budou dodávat energii Německu, kterému bude elektřina z uhlí chybět pro stabilitu energetické soustavy.
Takových případů, kdy z jiných zemí včetně Česka putuje distribuční soustavou elektřina do Německa v časech, kdy nejsou podmínky pro optimální výrobu energie v obnovitelných zdrojích přitom energetici v posledních letech zažívají stále velké množství. Postupné ukončování uhlí nejen v Německu, ale i v dalších zemích EU pak pravděpodobně sníží ceny emisních povolenek, pokud ale nebude upraveno jejich množství, zvýší se kvůli tomu emise v jiné zemi.
Když se totiž v jednom sektoru sníží poptávka po povolenkách, jiný sektor toho pravděpodobně využije k tomu, aby je výhodně nakoupil a mohl tak vypouštět další emise CO2. Vědci z Univerzity v Hamburku tento efekt nazývají efektem vodní postele. Aby tak bylo zajištěno, že opatření na ochranu klimatu, jako je právě ukončení těžby uhlí budou fungovat, je nutné v analogii s vodní postelí vypustit odpovídající množství vody. Ideálně tak vymazat množství emisních povolenek, jakmile to již „přetlakový ventil“ tedy takzvaná rezerva tržní stability nezvládá.
Podobný problém by tak mohl vzniknout v rámci celé EU, a to včetně Česka. To chce ukončit spalování uhlí už do roku 2033, tedy ještě o pět let dříve než Německo. V současnosti to navíc vypadá, že některé těžební společnosti ukončí samotnou těžbu tuzemského uhlí ještě před tímto termínem kvůli ekonomické neefektivitě těžby..
Aby však mělo ukončení těžby uhlí nejen v Česku skutečný dopad na snížení emisí skleníkových plynů, je nezbytné, aby bylo koordinováno s evropským systémem ETS. Bez zrušení odpovídajícího množství emisních povolenek může dojít k tomu, že snížení emisí v České republice bude kompenzováno nárůstem emisí v jiných státech EU. Studie z Hamburku proto doporučuje, aby státy, které ukončují těžbu uhlí, zároveň zrušily odpovídající množství emisních povolenek, čímž se zajistí, že snížení emisí bude mít skutečný dopad na celkovou bilanci EU.
