Kolik peněz má mít v rezervě čtyřčlenná rodina? Částka je mimo normy i dobře vydělávajících Čechů
V rodinných financích nehraje roli jen částka uvedená na výplatní pásce, ale také naspořené peníze na nečekané výdaje nebo pro případ výpadku příjmů. Kolik byste jich podle odborníků měli mít v záloze a jak si tento polštář vybudovat?
Aktuálně doporučovaná rezerva vás možná překvapí, protože se vzhledem k vývoji cen nejedná jen o pár desítek tisíc. Podcenit tuto přípravu na „horší časy“ se ale nevyplácí. Stát se totiž může cokoliv, od nečekaných lékařských výdajů přes nutné opravy v domácnosti až po ničivé přírodní pohromy.
Když budete mít kam v případě nouze sáhnout, snadno se vyhnete půjčkám. Ty totiž mohou člověka přivést do nekonečného kolotoče zadlužení a nutnosti pravidelného splácení „zbytečných“ úroků.
Jaká částka je dnes potřeba?
Doporučený objem úspor se uvádí v měsíčních nákladech. To zahrnuje veškeré nutné výdaje, které musíte poplatit, abyste mohli daný měsíc alespoň základně fungovat – včetně nájmu, energií, jídla, telefonu, pravidelného pojištění a podobně. Nejčastější rady odborníků pro vhodnou finanční rezervu se pak pohybují v rozmezí tří až 6měsíčních výdajů.
Podle Českého statistického úřadu vycházely v roce 2024 průměrné roční výdaje české domácnosti na osobu na částku 212 569 korun, což je měsíčně přibližně kolem 17 700 korun. Pro čtyřčlennou rodinu pak můžeme na celkové výdaje počítat zhruba s částkou 70 tisíc korun měsíčně.
V případě horního hranice se tedy doporučení pro rodinu o čtyřech členech pohybuje okolo 420 000 korun. S ohledem na míru inflace, drahé nájmy nebo rostoucí ceny energií a základních potřeb včetně stravy se dnes ale za bezpečnou rezervu považuje mít pro případy nouze našetřeno částku 500 tisíc. Pokud fungujete v páru, měla by vám stačit polovina.
Dvojí metr ve financích platí
Jedná se ale samozřejmě o zprůměrovaný odhad. Vhodná úspora nemusí být pro každého stejná. Rozdíly pro rezervu vytváří nejen výše příjmů či stabilita zaměstnání, ale také to, jestli bydlíte v nájmu, platíte drahou hypotéku, nebo žijete ve svém. Pokud máte obecně nižší životní náklady, stačí mít bokem odloženo méně – a naopak.
V případě, že jste zaměstnaní už několik let na jedné pozici a ztráta zaměstnání není pravděpodobná, opět se stačí pohybovat na nižší doporučené hranici. Podnikatelé a OSVČ by ale měli na zadní kolečka pamatovat svědomitěji.
Jak dlouho musíte šetřit?
Záleží na tom, kolik peněz zvládnete měsíčně odložit. Pokud jste například rodina s čistým měsíčním příjmem kolem 60 tisíc a můžete si společně dát stranou 5 tisíc korun, bude vám vytvoření půlmilionové rezervy trvat něco přes 8 let.
Optimálně se ale doporučuje odkládat měsíčně kolem 20 % svého čistého rozpočtu. Když si tedy stranou zvládnete dávat 10 až 12 tisíc, na svůj cíl se dostanete už za přibližně poloviční dobu. Jestli ale zvládnete spořit ještě trochu více a ve dvou dospělých budete odkládat například nad 20 tisíc měsíčně, splněno budete mít už za 2 roky.
Důležité je jednat
Nenechte se odradit tím, že se jedná o běh na dlouhou trať. Největší chybou je totiž nemyslet na zadní kolečka vůbec. I malé částky, pokud se střádají pravidelně, vytvoří během měsíců či let užitečný finanční polštář.
Peníze vám přitom nemusí odpočívat na účtu a být tak ohrožené inflací, ale můžete si je „uskladnit“ alespoň na spořicí účet, který dnes „vydělává“ u většiny bank kolem 4 % ročně. Když pak budete mít stranou alespoň 100 tisíc, pokud na peníze nesáhnete, dostanete od banky za rok navíc 4 tisíce korun.
Finanční konzultantka Veronika Kalátová prozradila ještě malý trik, a to mít tento účet založený v jiné bance, než máte své běžné konto.
Když nebudou finance přímo na očích, omezíte jejich dostupnost, což můžete ještě podpořit, když k účtu nebudete vlastnit platební kartu. Peníze pak využijete opravdu až ve chvíli, kdy je potřebujete – ne na spontánní nákupy nebo řešení nedoplatků.
Z úspor se dá vytěžit víc
Do rezervy pro případ nouze můžete kromě peněz na spořicím účtě připočítat i jakékoliv finanční zdroje, které lze v případě potřeby rychle proměnit na hotovost. Patří sem hlavně investice, jejichž hodnota výrazně nekolísá, jako jsou například krátkodobé dluhopisy či konzervativní podílové fondy.
Ani v případě, že už máte finanční rezervu vytvořenou, se svým spořicím návykem určitě nepřestávejte. Peníze totiž mohou začít vydělávat za vás, zvlášť když se je naučíte chytře investovat.
V tomto případě už se můžete pustit i do trochu riskantnějších podniků s vyššími výnosy. Nezáleží tedy, jestli vyberete akcie, nemovitosti, dluhopisy či jiné fondy, ale většinou platí, že čím více do investičních nástrojů uložíte, tím větší je pravděpodobnost, že se vám tyto finanční zdroje v průběhu času znásobí.























































