Stát posouvá vyplácení nové finanční podpory. Zatímco tisíce lidí sledují napjatě účet, jiní na tom vydělají
V průběhu minulého volebního období odhlasovali poslanci legislativní změny, které umožnily vznik takzvané superdávky. Tu měli stávající příjemci podle původních plánů začít dostávat od letošního května.
Zákonodárci nicméně schválili odložení tohoto termínu. K prvnímu vyplacení superdávky stávajícím příjemcům sociálních podpor tak dojde o několik měsíců později.
Stávající příjemci o peníze nepřijdou
Sněmovna dne 13. 2. zrychleně schválila odklad vyplácení superdávky, která měla být stávajícím příjemcům státní podpory poprvé vyplacena v květnu. Namísto toho by ji tato zasažená skupina měla podle návrhu obdržet nejdříve o čtvrt roku později, což znamená v srpnu. Do té doby budou pobírat příspěvky, na které mají stále nárok podle původní kalkulace.
Návrh předložil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) a podpořila jej nejen vláda, která se skládá z ANO, SPD a strany Motoristé sobě, ale i někteří poslanci opozice.
Z jakého důvodu byl odklad schválen?
„Rozhodli jsme se prodloužit přechodné období z toho důvodu, že digitalizace funguje, jak má, nicméně úřad práce nestíhá kapacitně,“ informoval o plánovaných změnách ještě před schválením návrhu Juchelka. „Klienti nepocítí žádný výpadek příjmů,“ zdůrazňuje dále.
Úřady práce nestíhají především kvůli náročnosti přepočtu podpory.
„Že potřebujeme jeden kvartál navíc, není nic komplikujícího. Nikdo není bez finančních prostředků,“ prohlásil Juchelkův předchůdce v čele ministerstva práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), kterému se reformu dávek v minulém volebním období podařilo prosadit.
„Chceme pomoci přetíženým úřadům práce,“ řekla Hana Ančinová (Piráti).
Z vyjádření poslanců i uplynulého hlasování vyplývá, že s navrženým odkladem superdávky souhlasí nejen členové vlády, ale rovněž opozice.
Co je superdávka zač a kdo na ni má nárok?
Superdávku se podařio zavést předchozímu ministru práce a sociálních věcích Marianu Jurečkovi během uplynulého volebního období. Jejím účelem je postupně nahradit čtyři jiné dávky: Jedná se konkrétně o příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení.
Od tohoto sloučení si poslanci slibují snížení byrokratické zátěže, celkovou simplifikaci systému sociální podpory, urychlení pomoci lidem v nouzi a znemožnění zneužívání dávek, ke kterému mohlo v minulosti docházet.
Aby měli na tuto dávku žadatelé nárok, musejí splnit několik podmínek. Úřady budou posuzovat mimo jiné úspory na účtech nebo celkový počet vlastněných automobilů.
Nově se zhorší podmínky všem žadatelům, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Naopak může dojít ke zlepšení podmínek u lidí v domovech pro seniory nebo v zařízeních se speciálním režimem. Ty jsou určené handicapovaným trpícím například Alzheimerovou chorobou nebo demencí.
Dobrou zprávou pro stávající příjemce je, že dokud nezačnou pobírat novou superdávku, budou mít nadále nárok na příspěvky od státu dle původního systému.
Další změny se dotknou životního minima
Předložená a odsouhlasená novela předpokládá rovněž odklad změn v životním minimu. Termín by měl být posunut z května na říjen. K tomu by mělo dojít taktéž z důvodu snížení administrativy.
Sněmovna zároveň schválila souběžnou novelu, která by znamenala odložení úpravy životního minima z května na červenec. K tomuto kroku se poslanci odhodlali z toho důvodu, že pokud by úřady práce stihly přepočet dávek včas, odložení životního minima z května na říjen by neschválil senát. Jde tedy o jakési předběžné opatření, které umožňuje reagovat na nadcházející vývoj situace.

























































