Majitele plynových kotlů čeká od příštího roku výrazné zdražování, další roky to bude ještě horší
Provoz plynových kotlů se domácnostem znovu prodraží už v příštím roce, kdy se zvýší regulované složky ceny plynu. Další roky přitom pravděpodobně přinesou další zdražení, a díky aktivaci evropského systému ETS2 čeká plyn ještě výraznější nárůst cen.
Stále hlouběji do kapsy budou muset v příštích letech sahat majitelé plynových kotlů, a to ti, kteří je využívají pouze k ohřevu teplé vody, ale i ti, kteří jimi vytápí celý dům nebo byt. Už od příštího roku se totiž zvýší jedna ze složek, která cenu zemního plynu pro domácnosti ovlivňuje. Další roky ale pravděpodobně přinesou ještě výrazně vyšší náklady.
Už od ledna se v tuzemsku zvýší jak stálá měsíční částka, kterou domácnosti platí za připojenou kapacitu nebo-li to, že jsou k plynárenské síti vůbec připojeni tak i částka za distribuci. Právě tyto složky ceny plynu, jejichž úpravu a zastropování má v gesci Energetický regulační úřad (ERÚ) tvoří výraznou část ceny, kterou domácnosti nakonec za odběr plynu zaplatí.
Přestože se tak v posledních měsících významně snižují ceny samotného zemního plynu na burzách i u dodavatelů, navýšení regulovaných složek výhodnější ceny v mnoha případech smaže. Poplatky za provoz infrastruktury by přitom mohly růst nejen v příštím roce, ale i v letech následujících. Provoz distribuční soustavy je totiž finančně velmi nákladná záležitost, kterou je ale potřeba ze strany provozovatelů sítě pokrýt. Právě zde ale může v příštích letech začít stoupat problém klesajícího počtu odběrných míst.
Spolu s tím, jak stále více domácností přechází na tepelná čerpadla, ale i jiné obnovitelné zdroje (například elektrické kotle) klesá počet odběrných míst zemního plynu. Distribuční soustavu tak, jak je dnes rozšířená, je ale kvůli bezpečnosti dodávek ke všem spotřebitelům i bezpečnosti jejího fungování nutné i nadále udržovat. S tím, jak klesá počet odběrných míst, klesá i počet poplatníků, kteří svými platbami na provoz sítě přispívají. Distributorům, kteří jsou v tuzemsku tři (GasNet, EG.D a Pražská plynárenská) tak nezbývá nic jiného než poplatky spojené s provozem infrastruktury rozúčtovat mezi menší počet odběratelů, kterým je tím poplatek zvýšen.
Jak již bylo uvedeno, poplatky za provoz infrastruktury jsou ze strany Energetického regulačního úřadu zastropované tak, aby je distributoři nemohli vyhnat do nesmyslných výšin. Aby ale bylo možné infrastrukturu udržovat v chodu a zároveň na tom netratit, bude nutné ze strany ERÚ poplatky za distribuci nadále zvyšovat.
Mimo zvyšování poplatků za provoz infrastruktury se ale dá počítat v dalších letech i s dalšími náklady, které majitelům plynových kotlů výrazně zvýší náklady. Maximálně do roku 2028 by totiž mělo v EU začít platit ETS2, které rozšíří systém obchodování s emisními povolenkami tak, aby unie dosáhla nastavených emisních cílů.
Podle některých odhadů by se zavedením systému ETS2 mohla stoupnout cena za tunu oxidu uhličitého na úroveň i 200 až 300 eur (asi 5000 – 7500 Kč). To by tak prodražilo nejen motorová paliva, před čímž už dříve varovali i tuzemští politici, ale taktéž i zemní plyn dodávaný do domácností. Ten by se pak podle odhadů mohl zdražit o 1 – 1,50 Kč za kilowatthodinu. Pro mnoho domácností by tak šlo o výrazný cenový šok, což v případě těch, jež se už dnes pohybují na hranici energetické chudoby, mohlo přinést další ekonomické potíže.
