Pohonné hmoty, plyn i uhlí citelně zdraží. Lidé však nové opatření nechtějí, a obávají se ho i politici
Benzín, nafta, zemní plyn, ale i další komodity a služby, které budou v příštích letech spadat pod systém ETS 2, nevyhnutelně zdraží. Hlavním důvodem bude rozšíření systému emisních povolenek označovaných právě jako ETS 2, které mají za cíl udržet klimatickou změnu na uzdě. Jak však ukazuje průzkum, lidé to odmítají a navíc těmto novým opatřením nerozumějí.
Přesvědčit obyvatele o tom, že je nutné změnit své chování, které má vliv na klima, může být v mnoha případech velmi složité. Většina politiků se tak tomuto tématu raději vyhýbá a na dotazy od novinářů se snaží reagovat spíše neutrálně. Pokud ale chtějí vlády prosadit nějaké změny, je to možné v zásadě jen dvěma způsoby.
Jedním z nich je nabídnout obyvatelům slevy (nejčastěji ve formě dotací) na produkty a služby, které mají menší vliv na klima. Druhou možností je pak zdražení produktů a služeb, které klimatické problémy prohlubují. Ty se nakonec stanou cenově neudržitelnými a obyvatelé tak raději využijí možnosti, které jsou levnější a ve výsledku i bez vlivu na klima.
Jak ukazuje průzkum německého Institutu pro makroekonomii a výzkum hospodářského cyklu, emisní povolenky, které zvyšují cenu benzínu, nafty, zemního plynu, uhlí a dalších komodit nebo služeb, jsou v očích domácností nepřijatelné. Podle průzkumu totiž s takovým mechanismem nesouhlasí celých 53 procent Němců, kteří většinou mají v otázkách klimatu výrazně jiné názory než je tomu například u Čechů nebo Slováků.
Podle průzkumu pouze sedm procent respondentů souhlasí s fungováním mechanismu emisních povolenek, který ovlivňuje ceny služeb a produktů, zatímco ostatní buď nesouhlasí, nebo se k němu nevyjadřují. Souhlas se zavedením emisních povolenek, které by se podle Evropské unie měly v začátcích držet maximálně okolo hodnoty 45 eur za tunu oxidu uhličitého a tím ovlivňovat cenu fosilních paliv, je tak stále minimální. Nový systém povolenek, tedy spíše jeho další fáze pod označením ETS 2, by přitom měl začít fungovat už za tři roky, tedy v roce 2027.
Největší procento obyvatel, kteří se německého průzkumu účastnili, bylo přitom ze skupiny osob, které jsou už dnes příjmově průměrné či podprůměrné. To lze samozřejmě očekávat z hlediska obav těchto obyvatel o další udržení svého životního standardu.
Přestože, jak průzkum ukázal, se velká část dotazovaných shoduje v tom, že o emisních povolenkách a jejich vlivu na jejich životy nejsou dostatečně nebo vůbec informováni, ze strany vlády ani jednotlivých politiků mnoho informací nepřichází. Důvod může být jednoduchý, a to snaha vyhnout se otázkám na zdražování.
Zdražení benzínu, nafty nebo zemního plynu totiž citelně ovlivní mnoho obyvatel, a tak jde pro politiky o velmi nepříjemnou otázku, kterou není možné snadno zodpovědět bez vlivu na vlastní politickou kredibilitu. Bez toho, aniž by se politici tomuto tématu více věnovali, se ale nejspíše nezlepší povědomí o tom, že jsou emisní povolenky jedním z řešení, jak zabránit dalšímu zhoršování klimatické změny, aniž by stát musel investovat obrovské finanční prostředky do dotačních programů na podporu výměny vozidel se spalovacím motorem za elektromobily nebo výměnu plynových kotlů za tepelná čerpadla.
