EU ekologickým nařízením zdraží naftu, benzín i zemní plyn. Česko a další tři státy se mu ale brání
Ceny pohonných hmot nebo zemního plynu by mohly už za necelé dva roky začít rychle narůstat. Hlavním důvodem k tomu bude rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami. Proti tomu se už ale v současnosti staví několik zemí, včetně Česka.
Už od příštího roku by v zemích evropské sedmadvacítky měl začít platit nový systém obchodování s emisemi oxidu uhličitého. Ten má být klíčovým nástrojem EU, jak dosáhnout svých klimatických cílů do roku 2050. Už od oznámení plánů Evropské komise na rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami na nové segmenty jsou ale plány terčem kritiky. Stále totiž není jasné, jak moc ceny emisních povolenek ovlivní ceny pohonných hmot nebo zemního plynu. Proti plánu EU se tak v současnosti staví hned několik zemí, včetně Česka.
Ke spuštění systému od 1. ledna 2027 je už od začátku kritický například kabinet premiéra Petra Fialy. Ten žádá, aby byl start nového systému ještě o rok odložen a takzvané ETS 2 začalo platit až od roku 2028. Proti plánům na zavedení systému už do dvou let jsou ale i Polsko, Slovensko nebo Maďarsko.
Polsko přitom žádá ještě výrazně delší odklad, než je tomu v případě Česka, a chce, aby platnost systému začala až v roce 2030, tedy tři roky po současně plánovaném spuštění. Problém se začátkem platnosti pak má i estonský parlament, který rovněž žádá o odklad nařízení.
Úplně proti zavedení systému je pak vláda Roberta Fica na Slovensku. Ta vyjádřila obavy z toho, že by rozšíření systému emisních povolenek i na paliva jako je benzín, nafta či zemní plyn mělo výrazný vliv na ekonomickou situaci obyvatel. Kvůli těmto obavám tak plánuje kompletní revizi zákona o Evropském systému obchodování s emisemi.
Systém má ochranu před vysokou cenou, na její aktivaci ale asi nedojde
Obavy některých členských států například z výrazného nárůstu cen pohonných hmot se přitom už dříve Evropská komise snažila vyvrátit. Do zákona, který by měl spustit rozšíření obchodování ETS 2, tak přibyly i ochranné prvky, které by měly zabránit výraznému nárůstu cen.
Benzin, nafta ale i zemní plyn kvůli rozšíření emisních povolenek pravděpodobně výrazně zdraží
, ...
Například cena plynu v prvních šesti měsících roku 2026 musí být vyšší než průměrná cena v únoru a březnu 2022. Alternativně musí být cena ropy Brent ve stejném období roku 2026 dvojnásobkem průměru za předchozích pět let. V případě, kdy nastane jedna z těchto událostí, evropské obchodování s emisemi se z ledna 2027 přesune na leden následujícího roku. Podle odborníků je ale takový pohyb velmi nepravděpodobný, protože by k němu mohlo dojít jen v případě výrazných geopolitických situací.
V současnosti se tak očekává, že systém by mohl být spuštěn od začátku roku 2027. S jeho náběhem pak pravděpodobně dojde ke zvýšení nákladů na energie i pohonné hmoty. To by měl podle Evropské komise domácnostem s nízkými příjmy pomoci zvládnout Sociální klimatický fond. Ten by měl být financován z výnosů samotných emisních povolenek (tedy ze systému ETS 2). Domácnosti by tak mohly získat podporu na investice do snížení energetické náročnosti či pořízení obnovitelných zdrojů energie. Právě ty by jim následně měly pomoci snížit ceny za energie.
