Oblíbená rostlina Čechů údajně přináší do domu hádky: Jako dárek ji nedávejte. Návštěvu urazíte hned ve dveřích

Každý prostor má svoji energii. I když to zní zvláštně, cítí ji každý, kdo vstoupil do místnosti a hned poznal, že „tady se dobře dýchá“. Vliv na to má světlo, teplota, materiály i drobnosti, které se na první pohled zdají nepodstatné. Také rostliny dokážou měnit atmosféru víc, než bychom čekali. Některé zklidňují, jiné prostor zostřují. A právě těm druhým se občas přisuzuje, že do bytu vnášejí napětí, a to doslova i obrazně.

Rostlina, která mluví beze slov

Když se v asijských kulturách mluví o „ostrých jazycích“, nemyslí se jen lidé. I některé rostliny jsou považovány za symbol slovních útoků a kritiky. Nejznámější z nich je tchynin jazyk, sansevieria, botanicky Dracaena trifasciata. Listy má tvrdé, špičaté a rostou kolmo vzhůru, jako drobné meče. Právě ten tvar je důvod, proč se o ní ve feng-šuej mluví s respektem. Špičky mají v symbolice význam „ostré energie“, která může prostor aktivovat, ale i narušit.

Ostré listy jsou symbolem sporů a hádek. , ...

Když dar není radost

U nás bývá tchynin jazyk oblíbeným dárkem. Vypadá elegantně, stačí mu jen málo světla a navíc přežije i u těch, kdo zalévají „až si vzpomenou“. Jenže ve východních kulturách by to mohl být krok vedle. Ostré listy se považují za symbol sporů a hádek, a tak se tahle rostlina nedává jako dar do domácnosti. Je to trochu jako poslat někomu přání s podtextem „Drž si odstup.“ V Asii se tím snadno můžete i někoho dotknout, ne kvůli botanice, ale kvůli významu, který kytky nesou.

Západní svět to pojal po svém. V angličtině se jí říká mother-in-law’s tongue, doslova „jazyk tchyně“, ironický název, který si zřejmě vysloužila právě pro svou výdrž a ostrost. Zatímco v Asii představuje varování, v Evropě se z ní stala spíš nadsázka, rostlina, která „všechno přežije“ a ještě u toho vypadá dobře.

Kancelářská hvězda

Z praktického hlediska je ale tchynin jazyk malý zázrak. Umí čistit vzduch od některých toxických látek, nevadí mu sucho ani polostín. I proto se stal běžnou rostlinou v kancelářích, kde pomáhá zvlhčovat vzduch a přežije i dlouhé víkendy bez péče. Jenže tam, kde se má žít a odpočívat, se k němu feng-šuej staví opatrně. Nevadí, když stojí u vchodu nebo v pracovním koutě, ale nepatří do ložnice nebo obýváku, kde se lidé setkávají a mluví. Ostré listy prý „řežou“ do prostoru, symbolicky i psychicky.

Zajímavé je, že ještě v 70. a 80. letech se sansevierie pěstovala hlavně v předsíních a na chodbách, kde měla čistit vzduch a „hlídat“ vstupní prostor. Tehdy šlo spíš o praktické než duchovní důvody, ale tradice umisťovat ji ke dveřím vlastně dokonale odpovídá i dnešnímu feng-šuej výkladu.

Tchynin jazyk podle feng-šuej nedávejte jako dárek , ...

Víra, symbolika a zdravý rozum

Na druhou stranu, žádná rostlina sama o sobě hádky nepřináší. To dělají lidé. Ale symboly mají sílu, dokážou ovlivnit atmosféru, i když tomu nevěříte. Někdo se cítí lépe, když má doma měkké tvary a kulaté listy, jiný potřebuje strukturu a řád. Feng-šuej v tom není dogma, spíš pozvání k přemýšlení o prostoru a jeho energii. Pokud vás rostlina ruší, možná nejde o pověru, ale o pocit, který jste si podvědomě spojili s něčím ostrým.

Když chcete potěšit, raději zvolte druh, který má měkké, zaoblené listy, třeba zamiokulkas nebo zelenec. Vypadají elegantně a v symbolice znamenají růst a harmonii. Tchynin jazyk si můžete klidně nechat do pracovny nebo na chodbu, kde má podle některých výkladů ochranný efekt. Ale do obýváku nebo jako dárek pro novomanžele? Tam se jeho ostrost moc nehodí. Protože stejně jako slova, i rostliny mohou někdy říct víc, než byste chtěli. A dobrý dárek by měl vždycky mluvit laskavým jazykem.