Češi je dávají před dům s květinami jako dekoraci. Odborníci ale říkají, že jde o jeden z největších zahradních kýčů

Dominantou některých předzahrádek, okolí vstupních dveří nebo okenních parapetů jsou u mnohých českých domů plastové květináče různých velikostí, barev a druhů. Najdeme je na schodištích, lemují chodníky vedoucí ke dveřím, dekorují terasy nebo zdobí okna. A zatímco Češi je milují, zahradní designéři už jsou v tomto ohledu trochu mírnější. Upozorňují především na to, že většinou je zvolen špatný materiál nebo nevhodná barva a tento prvek tak paradoxně vizuálně tříští celý prostor.

Květináče mohou být zajímavým doplňkem, je ale nutné zvolit správný materiál , ...

Plastová invaze v českých zahradách

Co do moderní ani tradiční venkovské zahrádky rozhodně nepatří, je plast. Dnešní plastové květináče jsou k dostání v různých barevných provedeních a dekorech, které mají působit designově a celý prostor hezky doplnit. Lidé je preferují především proto, že jsou levné, dostupné a lehké. Dá se tak poměrně dobře manipulovat i s plným květináčem, který je navíc odolný vůči mrazu, slunci i pádu. Plast je skvělý například při předpěstovávání sazenic, nebo jako taková “vložka” do designových nádob z luxusních materiálů.

Problém v českých zahradách je ale ten, že plastové květináče mají být jakousi dominantou celého prostoru. Tento materiál je bohužel často dostupný v nepřirozených barvách, které navíc na slunci blednou. Ve finále tak květináč neladí ani s fasádou, ani se zahradou, a stává se z něj pouhý vizuální smog. 

Plastové květináče mají i negativní psychologický vliv. Zatímco rostlina nám evokuje něco živého a svěžího, levný plast působí “mrtvě” až sterilně. I podle čínského učení feng-šuej mají plasty takzvanou mrtvou energii a do zahrady plné života se tak nehodí. 

Pěstování v květináčích je někdy náročnější z hlediska zálivky i hnojení , ...

Jak zvolit správný materiál květináče?

Po jakém květináči tedy sáhnout, pokud chcete zútulnit trochou zeleně například terasu? Možností je hned několik:

• Keramika – oblíbená varianta u všech zahradníků, kteří nepoužívají plastové květináče. Jde o estetické nádoby různých velikostí a designů, které jsou odolné, stabilní i na slunci. Pozor však na kvalitu, méně kvalitní kusy totiž mohou snadno popraskat.

• Terakota – jde o pálenou hlínu, která je o něco odolnější než klasická keramika. Navíc je přirozeně porézní a přes svůj povrch například odvádí přebytečnou vlhkost nebo umožňuje kořenům rostlin mít lepší přístup ke vzduchu. Terakota je jedním z nejlepších materiálů, po kterých může zahradník sáhnout. 

• Beton – tento materiál je velkým hitem především ve velmi moderních zahradách. Má minimalistický vzhled, vydrží prakticky cokoliv a nepřevrhne se ani při silném větru. Decentní barvy “kamene” navíc dávají vyniknout zeleným listům rostlin. 

• Dřevo a proutí – velice estetické varianty, které skvěle zapadnou do přírody. Obvykle se však do těchto květináčů musí nejprve umístit plastová vložka, aby je vlhkost nepoškodila. 

Pěstování v nádobách má svá úskalí

Pěstování rostlin v nádobách má trochu jiná pravidla, než když je vysadíme přímo do země. U květináčů se totiž musíme spoléhat výhradně na své schopnosti, především pokud jsou ještě umístěné pod střechou pergoly. V první řadě se vraťme k materiálu a barvě. Jejich volba přímo ovlivní to, jak dobře si zemina v květináči udrží vlhkost. U černého plastového květináče bude například teplota zeminy vyšší a voda se rychleji odpaří. Naopak v kameninových a betonových nádobách je stabilnější teplota a kořeny neohrožuje ani rychlé vysychání substrátu.

Sázíme-li do nádob, je důležité, aby měla přebytečná voda kam odtékat. U prodyšných materiálů jako je terakota se případně odpaří přímo přes stěny květináče. U plastu je ale důležité, aby byl ve spodní části menší otvor. Dno květináče vždy vyplníme nějakou drenážní vrstvou. Tu tvoří třeba štěrk nebo keramzit. Následně vrstvíme substrát smíchaný s kompostem. Zapomínat bychom neměli ani na pravidelné přihnojování se zálivkou, protože živiny se v nádobě rychleji vyčerpají.