Vědci sledují pohyb rysů po Beskydech, pět z nich má nově telemetrický obojek
Vědcům z Mendelovy univerzity v Brně se za poslední rok povedlo označit telemetrickým obojkem pět rysů v centrální části Moravskoslezských Beskyd. Díky tomu mohou snadno sledovat jejich pohyb a určit koridory.
Vědcům z Mendelovy univerzity v Brně se za poslední rok podařilo v Moravskoslezských Beskydech odchytit pět rysích samců. Těm společně s partnerem mezinárodního projektu SaveGREEN Hnutím DUHA Olomouc nasadili telemetrický obojek. Ten umožňuje za pomoci satelitů sledovat pohyb těchto zvířat.
Sílící automobilová doprava ohrožuje koridory zvířete
Nová data tak vědcům přesně ukáží, kde se zvířata pohybují a kudy prochází. Bude tak možné stanovit koridory, které jsou pro pohyb těchto zvířat důležité. To dá vědcům další informace o tom, jak zvířata lépe chránit a zachovat pro ně prostupnost krajiny, která je rozšiřováním zástavby a stavbou nových silnic snižována.
„GPS telemetrie je jedním ze základních nástrojů pro efektivní výzkum a ochranu mnoha druhů zvířat na naší planetě. Kromě definování kritických míst z hlediska dopravy a poznání klíčových koridorů se zaměříme i na potravní ekologii, vnitrodruhové nebo mezidruhové vztahy. Jsme přesvědčeni, že data, která získáme, budou pro výzkum a ochranu rysa přínosná nejen na národní ale i mezinárodní úrovni,“ uvedl Martin Duľa, vedoucí odchytového týmu a zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.
Jedním z odchycených rysů, který byl i prvním odchycením se stal na jaře 2020 roční samec Eman, ten dostal telemetrický obojek krátce po svém osamostatnění a vědci už tak nyní díky datům z něj vědí, že se pohybuje na rozsáhlém území od Olomouckého kraje až po slovenské Kysuce.
Rozsáhlá oblast, kterou samec prochází je dána i tím, že si stále hledá teritorium. Telemetrický obojek pro sledování samce Emana poskytla zoologický zahrada v Ostravě, která je do spolupráce při ochraně volně žijících rysů zapojena už od roku 2018.„Ochrana zvířat v místě jejich přirozeného výskytu a samozřejmě i samotných biotopů, v nichž zvířata žijí, je nesmírně důležitá. Aby byla ochrana co nejúčinnější, musíme vědět o způsobu jejich života co nejvíce,“ řekl Jiří Novák, nový ředitel Zoo Ostrava.
Zvíře není nutné znovu odchytávat, obojek sám odpadne
Další čtyři rysy se podařilo odchytit během letošní rysí říje. Tři z nich jsou mladí dvouletí kocouři, čtvrtý je pětiletý rezidentní jedinec. Vědcům obojky dají důležité informace o tom, jaký prostor zvířata potřebují a jak velký vliv na ně má automobilová doprava. Právě ta totiž ohrožuje jejich přesuny a často při jejich střetu s auty dochází i k úhynu rysů.
„Rysi žijí skrytě a údaje o tom, kudy se krajinou pohybují, nám mohou významně pomoci při jejich ochraně. Pokud se nám podaří zajistit prostupnou krajinu, prospěje to nejen rysům, ale i dalším živočichům. Rysy v Beskydech ale bohužel neohrožuje jen doprava, ale i pytláctví,“ konstatoval František Jaskula z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, vedoucí Správy CHKO Beskydy.
Telemetrický obojek zvířatům funguje jen určité období, následně ale vědci nemusí zvířata znovu odchytit jelikož obojek po nějaké době zvířeti sám automaticky odpadne.