V Česku stále rychleji ubývá motýlů, může za to hlavně průmysl a autodoprava

V Česku ale i dalších částech Evropy v posledních desetiletích stále rychleji ubývá motýlů. Snižují se jak jejich počty tak i množství druhů. Právě úbytek motýlů je jasným důkazem na negativní změny v životním prostředí. Mezi nejvíce zasažené oblasti tak patří rozsáhlé městské a průmyslové aglomerace a také intenzivně využívaná zemědělská krajina.

Počty motýlů ohrozí i počasí

„Například na území Brna činí úbytek nejcitlivějších denních druhů asi 18 %, všichni motýli jako celek vykazují úbytek asi 5 %. Na území celého Jihomoravského kraje vymizelo za posledních sto let asi 14 % denních a asi 3 % všech motýlů, a v celém Česku představuje úbytek druhů denních motýlů asi 10 %, celkově asi 2 %,“ popsal situaci Zdeněk Laštůvka z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

V rámci celé střední Evropy je úbytek na druhové úrovni prozatím prakticky nulový, vědci ale registrují pozvolný úbytek už od počátku dvacátého století. Situace se navíc podle odborníků s každým desetiletím výrazně zhoršuje. Vědci ale také bojují s nedostatkem dat z minulosti, takže není možné situaci porovnávat v delších časových horizontech.

Mnohem horší než pokles druhů je ale na úrovni jejich počtu. Tam je totiž úbytek již zřetelný. Některé druhy, které dříve byly naprosto běžné se v posledních letech stávají velmi vzácnými. Část z nich se potom dostala i na hranici kritických minimálních počtů.

„Při analýzách změn ovšem působí problémy skutečnost, že počty jedinců hmyzu meziročně výrazně kolísají, a spíše než dlouhodobý trend jsou často patrné vlivy extrémních výkyvů počasí v posledních letech,“ konstatoval Laštůvka.

Za poklesem počtu jedinců tak mohou stát i teplé zimy a stejně tak i teplé a suché letní měsíce. Hmyzu také škodí období dlouhodobě deštivého počasí, jako tomu bylo koncem počátkem léta minulého roku.

Škodí hnojiva i pesticidy, bez hmyzu ale budeme mít problém

Jednou z hlavních příčin úbytku motýlů ale i dalšího hmyzu je množství dusíkatých látek v ovzduší. Právě ten ve velké části pochází z automobilové dopravy a průmyslu. Svůj vliv na produkci těchto látek mají ale i umělá hnojiva v zemědělství či chov dobytka.

„Anionty a kationty sloučenin dusíku v půdě jsou příčinou nežádoucí acidifikace a eutrofizace stanovišť, která se projevuje zarůstáním, změnou druhového složení a houstnutím porostů, což vede ke změně mikroklimatu a následně k úbytku počtů jedinců a nakonec i druhů bezobratlých živočichů, zvláště hmyzu,“ vyjmenoval Laštůvka.

Takzvaná rezidua pesticidů používaných v zemědělství jsou potom dalšími příčinami úbytku hmyzu v souvislosti s likvidací přírodních biotopů. Právě pesticidy sice v minulých letech prošly omezením a některé z nich již nejsou používány v takovém množství. V některých oblastech zemědělství ale prozatím nemají takovou úspěšnost s udržením požadované produkce bez pesticidů a proto k jejich využívání stále dochází.

Hmyz je přitom v přírodě velmi důležitý a nezastupitelný. Bude tedy nutné najít kompromis mezi zemědělskými výnosy a ekonomikou těchto provozů a šetrnosti k těmto zvířatům. Hmyz je totiž důležitou potravou i pro ptáky, netopýry ale i jiné druhy hmyzu a je tak důležitý pro celý ekosystém. Mimo toho hmyz opyluje rostliny a vstupuje do dalších velmi důležitých ekosystémů i pro zemědělce.