USA hasí problém s únikem metanu z osiřelých ropných vrtů. Státům pošle 1,2 miliardy dolarů
Administrativa prezidenta Joea Bidena pošle v přepočtu téměř 27 miliard korun na sanaci starých ropných vrtů. Těch je v USA přes dva miliony a emitují obrovské množství silného skleníkového plynu - metanu.
Extrémní množství metanu, které se každý rok uvolní do ovzduší má mnoho zdrojů původu. Jedním z nich jsou i opuštěné ropné vrty v USA, které dnes již netěží ropu ale emise z nich unikají stále v obrovském množství. Podle některých odhadů je nyní ve Spojených státech amerických více jak 2 miliony těchto vrtů, které jsou potencionálně velkým problémem pro změnu klimatu.
Dva miliony vrtů, ale tisíce dalších které nejsou zmapovány
A právě toho si jsou vědomi vědci, kteří se na problém stále více zaměřují. Vznikají tak například nové technologie, které mají opuštěné ropné vrty monitorovat. První těžba ropy pomocí vrtů byla v USA zahájena už v roce 1853, od té doby ale vzniklo obrovské množství vrtů, které dosud nejsou zmapované a jen těžko je tak lze sanovat.
Vědci tak ve velkém tlačí i na politiky, aby této oblasti věnovali větší prostor a vrty tak nechali správným způsobem „ucpat“ tak, aby z nich neunikal metan. Ten je přitom skleníkovým plynem s mnohem větším vlivem na klimatickou změnu než je tomu u nejčastěji zmiňovaného oxidu uhličitého.
Americká administrativa prezidenta Joea Bidena tak po dlouhodobém tlaku ekologů i vědců oznámila, že pošle jednotlivým státům, kterých se problém týká přibližně 1,2 miliardy dolarů (26,5 miliardy korun). Pomoc při sanaci bývalých těžebních vrtů by se tak měla podle serveru CNBC týkat zhruba 26 států.
V současnosti však jde prozatím jen o první kolo federálního financování určeného na správné uzavření starých ropných studní. Celkem by se v dalších kolech mělo mezi státy rozdělit až 4,7 miliardy dolarů (103,8 miliardy korun). Sanace studní by měla přinést jak snížení úniku emisí metanu, tak i zaměstnanost ve státech, které mají kvůli odchodu od ropy stále větší potíže.
Snižování emisí metanu a oxidu uhličitého je v současnosti jedním z cílů USA, Evropy v boji za klimatickou neutralitu. Evropská unie se tak zavázala v příštích letech snižovat emise metanu i oxidu uhličitého v průmyslu, dopravě ale i zemědělství.