
Spojené státy americké mají na svém území po desítky let trvající těžbě ropy, která byla v USA mimochodem poprvé zahájena na vrtu v Pensylvánii už v roce 1853 velmi viditelné pozůstatky. Na území USA jsou totiž dnes podle odhadů více jak 2 miliony opuštěných ropných vrtů. Ty ale mohou zůstávat těžko odhalitelnou přírodní katastrofou pro budoucnost.
Na problematiku ropných a plynových vrtů, kterých je jen ve státě New York přibližně 35 000 se tak zaměřili vědci z univerzity v americkém Binghamton. Ti využívají drony vybavené magnetometrem, který dokáže detekovat magnetické anomálie v kovových pouzdrech jamek a zároveň přesně určit jejich polohu.
Díky tomu by mohly být lépe evidovány a sledovány stavy jednotlivých vrtů a ty by mohly být do budoucna lépe zabezpečeny proti úniku nebezpečných látek. Studny z kterých se dříve ropa těžila totiž nejsou jen hrozbou úniku zbytků ropy ale uvolňují do atmosféry vysoké množství metanu, který je z hlediska globálního oteplování mnohem účinnější plyn v případě, že se dostane do atmosféry.
Podle vědců dochází mimo úniku metanu i k úniku dalších chemikálií jako je benzen, tetrachlormethan či chloroform. Ty potom mohou napomoci k nárůstu troposférického ozonu, který je označován jako látka znečišťující ovzduší.
„Pokud by byly uzavřeny všechny osiřelé a opuštěné ropné a plynové vrty ve státě New York, mohlo by být z atmosféry odstraněno ekvivalent téměř 750 000 metrických tun oxidu uhličitého, což je ekvivalent odstranění aut z Buffala na jeden rok,“ uvedl Timothy de Smet, ředitel laboratoře geofyziky a dálkového průzkumu země na univerzitě v Binghamtonu.
V New Yorku je ale množství opuštěných vrtů stále malé oproti Pensylvánii, kde americká těžba ropy započala. Tam je totiž podle neoficiálních statistik přibližně 600 tisíc podobných vrtů.
Už v roce 1879 se přitom stát New York stal druhým státem v USA, který po těžařích vyžadoval ucpání vrtů po skončení jejich životnosti. Požadavek na ucpání ropných a plynových studní byl ale špatně vynucován a tak k tomu nedocházelo tak jak by mělo. Až v roce 1963 byla schválena legislativa, která přinesla moderní předpisy na ucpávání studní. Nové standardy pak ukázaly dřívější konzervování jako nedostatečné.
Mapování těchto vrtů tak stále pokračuje a zaměstnanci státního úřadu musí chodit pěšky a tyto studny vyhledávat a mapovat pro jejich další konzervování. To je ale z hlediska času velmi náročný proces, který je navíc silně neefektivní. Vyhledávání navíc často probíhá i za pomoci starých map, kde ale byla poloha zaznamenávána pouze hrubě a často dost nepřesně. Často jsou také do nich zakresleny vrty, které nikdy nebyly vytvořeny.Díky použití dronů, které vytvořili vědci z univerzity by ale mělo být mapování mnohem rychlejší a efektivnější. Dron totiž dokáže vyhledávat a rychleji proletět větší plochu než, kterou prochází člověk.
Vědci už drony pro vyhledávání vyzkoušeli v okrese Cattaraugus, kde dříve bylo zmapováno pěšky 11 studní. Vědcům se pomocí dronu s jejich technologií podařilo jen za tři hodiny vyhledat 72 ropných vrtů. Podle Timothyho de Smeta by dronem bylo možné letět i déle a rychleji, ale vědci byli při prvním průzkumném letu raději konzervativní. Je tedy možné, že metoda se do budoucna dozná ještě mnohem vyšší efektivity. Už v současné podobě jde ale o nejefektivnější vyhledávání uzavřených ropných studní.