Spojené státy americké mají na svém území po desítky let trvající těžbě ropy, která byla v USA mimochodem poprvé zahájena na vrtu v Pensylvánii už v roce 1853 velmi viditelné pozůstatky. Na území USA jsou totiž dnes podle odhadů více jak 2 miliony opuštěných ropných vrtů. Ty ale mohou zůstávat těžko odhalitelnou přírodní katastrofou pro budoucnost.

Staré vrty uvolňují obrovské množství metanu

Na problematiku ropných a plynových vrtů, kterých je jen ve státě New York přibližně 35 000 se tak zaměřili vědci z univerzity v americkém Binghamton. Ti využívají drony vybavené magnetometrem, který dokáže detekovat magnetické anomálie v kovových pouzdrech jamek a zároveň přesně určit jejich polohu.

Díky tomu by mohly být lépe evidovány a sledovány stavy jednotlivých vrtů a ty by mohly být do budoucna lépe zabezpečeny proti úniku nebezpečných látek. Studny z kterých se dříve ropa těžila totiž nejsou jen hrozbou úniku zbytků ropy ale uvolňují do atmosféry vysoké množství metanu, který je z hlediska globálního oteplování mnohem účinnější plyn v případě, že se dostane do atmosféry.

Podle vědců dochází mimo úniku metanu i k úniku dalších chemikálií jako je benzen, tetrachlormethan či chloroform. Ty potom mohou napomoci k nárůstu troposférického ozonu, který je označován jako látka znečišťující ovzduší.

„Pokud by byly uzavřeny všechny osiřelé a opuštěné ropné a plynové vrty ve státě New York, mohlo by být z atmosféry odstraněno ekvivalent téměř 750 000 metrických tun oxidu uhličitého, což je ekvivalent odstranění aut z Buffala na jeden rok,“ uvedl Timothy de Smet, ředitel laboratoře geofyziky a dálkového průzkumu země na univerzitě v Binghamtonu.

V New Yorku je ale množství opuštěných vrtů stále malé oproti Pensylvánii, kde americká těžba ropy započala. Tam je totiž podle neoficiálních statistik přibližně 600 tisíc podobných vrtů.

Současné mapování je značně neefektivní

Už v roce 1879 se přitom stát New York stal druhým státem v USA, který po těžařích vyžadoval ucpání vrtů po skončení jejich životnosti. Požadavek na ucpání ropných a plynových studní byl ale špatně vynucován a tak k tomu nedocházelo tak jak by mělo. Až v roce 1963 byla schválena legislativa, která přinesla moderní předpisy na ucpávání studní. Nové standardy pak ukázaly dřívější konzervování jako nedostatečné.

 Mapování těchto vrtů tak stále pokračuje a zaměstnanci státního úřadu musí chodit pěšky a tyto studny vyhledávat a mapovat pro jejich další konzervování. To je ale z hlediska času velmi náročný proces, který je navíc silně neefektivní. Vyhledávání navíc často probíhá i za pomoci starých map, kde ale byla poloha zaznamenávána pouze hrubě a často dost nepřesně. Často jsou také do nich zakresleny vrty, které nikdy nebyly vytvořeny.

Díky použití dronů, které vytvořili vědci z univerzity by ale mělo být mapování mnohem rychlejší a efektivnější. Dron totiž dokáže vyhledávat a rychleji proletět větší plochu než, kterou prochází člověk.

Vědci už drony pro vyhledávání vyzkoušeli v okrese Cattaraugus, kde dříve bylo zmapováno pěšky 11 studní. Vědcům se pomocí dronu s jejich technologií podařilo jen za tři hodiny vyhledat 72 ropných vrtů. Podle Timothyho de Smeta by dronem bylo možné letět i déle a rychleji, ale vědci byli při prvním průzkumném letu raději konzervativní. Je tedy možné, že metoda se do budoucna dozná ještě mnohem vyšší efektivity. Už v současné podobě jde ale o nejefektivnější vyhledávání uzavřených ropných studní.