Jedna malá chyba a digestoř vám rozfouká mastnotu po celé kuchyni. Většina lidí to zjistí až při úklidu

Někdy se vaření změní v boj o minuty. Jak­mile se totiž v kuchy­ni objeví oblak kouře, štiplavý pach už nejde téměř vyvětrat a drží se v místnosti i několik následujících hodin. A nepomůže ani to, že digestoř zapnete na plné obrátky a okna otevřete dokořán. Stačí si ale osvojit několik základních pravidel a tahle situace už nemusí nikdy znovu nastat. 

Vychytejte správný moment 

Otravné hučení těchto hlasitých spotřebičů každý zná. Proto se sami sobě snažíme často nam­luvit, že není potřeba je zapínat. Na jejich existenci si znovu vzpomeneme, až když něco připálíme. To potom ihned digestoř přepí­náme do polohy „on“. Jedná se přitom o nejčastější chybu při využívání digestoře. V tom momentě je už totiž na zažehnání problému pozdě­. 

Správně byste měli digestoř spustit alespoň minutu před zap­nutím sporáku, což zachytí jakékoliv páry a pachy vznikající už na začátku vaření. Vypnout byste ji pak měli dokonce i 10 až 15 minut po dovaření. Sta­čí ji už přitom nechat běžet pouze na nižší výkon. Dokonale tak zahladíte stopy po jakékoliv přípravě jídla. 

Volba nízkého výkonu se nehodí pro všechny typy vaření. , ...

Nízký, nebo vysoký stupeň? 

I další chyba má souvislost s nepříjemným hučením zapnuté digestoře. Kvůli němu totiž lidé nechávají tento spotřebič běžet pou­ze na nízký výkon, který je méně rušivý a bez námahy přes něj slyší i televizi. Nas­tavovat sílu odsávání vzduchu je ale nutné s ohledem na typ vaření, ne podle příjemných či nepříjemných po­citů. 

Pokud například va­říte polévku, těstoviny, rýži nebo brambory, postačí nižší výkon. Kdykoliv smažíte za vyšších teplot na jakém­koliv tuku, zařazujte vždy vyšší stupeň odsávání. 

Klíč spočívá v pravidelnosti 

S typem vaření souvisí i třetí častá chyba. Digestoř je totiž třeba používat při každém vaření, nejen občas nebo při smažení. Týká se to dokonce i případů, kdy jen ohříváte vodu. Nejenže digestoř odstraní z kuchyně nežá­doucí vlhkost, te­plo i mastné částice, ale pomáhá také e­liminovat nebezpečné látky, které při vaření vznikají. O jejich přítomnosti nemusíte často ani vědět, protože je člověk běžně necítí. 

Jedná se o jemné částice (PM10, PM2.5) a těkavé látky, které se mohou dostat do plic a mít za následek zhoršené dýchání nebo podráždění. S využíváním plynových sporáků také stoupá riziko spojené se vznikem jedovatých plynů, jako jsou oxidy dusíku či oxid uhelnatý, který je bez zápachu a jeho výskyt v interiérech je nezřídka zvýšený. 

Pokud se tyto plyny v místnostech hromadí, mohou­ způsobovat zhoršení astmatických potíží, bolest hlavy nebo slabost. Správné odvětrávání, nejen v hraničních případech, kdy se z plotny kouří, je tedy pro předcházení těmto rizikům zásadní. 

Plynové hořáky se pojí s vyšším rizikem vzniku škodlivin. , ...

S okny, nebo bez? 

Mnoho lidí se snaží výkon digestoře podpořit otevřenými okny. Ta se ale hodí využít jen v některých případech. Záleží na typu vaší digestoře. Pokud opravdu pracuje efektivně a odsává vzduch z kuchyně, jsou otevřená okna zbytečná. 

Pokud ale spotřebič pou­ze otáčí vzduch z kuchyně a pouští ho zpět, odborníci doporučují mít u vaření pro odvod vlhkosti otev­řená také okna­. Pachy pak zachytí uhlíkový filtr uvnitř digesto­ře. Opět ale platí, že se nevyplatí čekat až do bodu, kdy se na plotně začne z hrnců kouřit. 

Zadní vařiče mají smysl 

Téměř jakákoliv digestoř s odsáváním vzduchu navíc funguje lépe, pokud používáte zadní plotny, ze kterých zvládne výpary efektivněji zachytit. I při nastavení na nízký stupeň výkonu tak odsaje podle akademického systému Standfor­d Medicine bez problémů zhruba 60 až 70 % všech škodlivých látek.