Nejdéle žijící psi světa: Top plemena, která přežijí ostatní klidně o 10 let
Kdo by nechtěl, aby žil jeho psí parťák alespoň dvakrát tak dlouho. Psi totiž patří mezi živočišné druhy, kterým nebyl do vínku nadělen příliš dlouhý život. Pokud si ale chcete užít se svým čtyřnohým mazlíčkem pár roků navíc, dobře volte plemeno. Vědci totiž potvrdili výjimečnou dlouhověkost hned u několika ras. Jiné naopak čeká život velmi krátký.
O tom, proč někteří psi žijí podstatně déle než jiní, vedli vědci spory desítky let. Svou roli v tomto problému jistě sehrává samotné plemeno a genetika, ale i celá řada dalších vlivů. Z rozsáhlé britské studie publikované v časopise Nature Scientific Reports navíc vyplývá, že rozdíl mezi jednotlivými rasami může být opravdu dramatický. Některá plemena mají totiž předpoklad, že se dožijí až dvojnásobného věku oproti jiným.
Nejlepší přítel člověka, který odchází brzy
Průměrná délka života u psů se pohybuje okolo jedenácti let. Toto číslo však nezahrnuje pouze ty šťastnější pejsky, kteří žijí dlouho, ale i ty, kteří statisticky odcházejí velmi brzy. Rozpětí je tak opravdu velké, a to od čtyř do více než 17 let. Pro budoucí majitele může být průměrná délka života daného plemene rozhodující faktor při nákupu štěněte.
Dlouhověká plemena mají hned několik společných znaků. Jde obvykle o malé až středně velké psy s velmi přirozenou stavbou těla, kteří se nevyznačují žádnými extrémními proporcemi nebo deformacemi. Srdce malých plemen nezatěžuje velká váha, klouby se tolik neopotřebovávají a díky pomalému metabolismu stárnou pomaleji i jejich buňky. U velkých a obřích plemen je to však přímo naopak.
V provedených studiích se ukázalo, že významným faktorem je tvar lebky. Nejlépe jsou tak na tom psi, kteří mají přirozeně podlouhlou hlavu s dlouhým čenichem. Brachycefalická plemena jako je mops, buldok nebo shih-tzu trpí dýchacími problémy, špatně snáží fyzickou zátěž, přehřívají se a jejich tělo tak neustále pracuje “na doraz”. Třešničkou na dortu jsou už jen vrozené vady, které tato plemena získala rozsáhlým šlechtěním.
Rekordmani psího světa
Pokud bychom se zaměřili na konkrétní plemena, rozdíly mezi nimi jsou opravdu velké. Podle dat zmíněné britské studie vede v dlouhověkosti Jack Russell teriér. Průměrná délka života u této rasy je přibližně 12,7 roku. Toto plemeno je geneticky odolné, má přirozené proporce, vysokou fyzickou kondici a netrpí žádnými vrozenými deformacemi. Je to pes, který si díky své vitalitě udržuje dobrou kondici i v pokročilém věku. V tomto trendu pokračují i další malí teriéři, například jorkšíři, dále pak ale třeba i jezevčíci a pudlové.
Na opačném konci tohoto pomyslného žebříčku stojí francouzský buldoček. Toto plemeno je velice populární pro svůj roztomilý vzhled, který mu propůjčuje především jeho placatý čenich. Průměrná délka života těchto psů je výrazně kratší než u jiných plemen podobné velikosti. Důvodem je kombinace extrémně krátké lebky, težkopádného těla, dýchacích potíží a problémů s páteří. Podobně jsou na tom i mopsové nebo angličtí buldoci. Veterináři navíc upozorňují, že léčba zdravotních neduhů u těchto plemen bývá náročná a často neúspěšná.
Faktory, které lze ovlivnit
Genetika je něco, co má každý druh na Zemi pevně dané. Nicméně jsou faktory, které ji umí alespoň v některých oblastech významně potlačit. Jedním z nich je kastrace. Podle některých studií pomáhá k delšímu životu především fenám. Těm díky ní nehrozí nádorová onemocnění rozmnožovací soustavy nebo vážné záněty dělohy či mléčné žlázy.
Zásadní roli hraje i kvalitní strava a dostatek pohybu. Obézní psi se totiž potýkají se zvýšenou zátěží srdce, ledvin i kloubů. Zapomínat bychom neměli ani na pravidelnou preventivní péči. Základem je pak očkování, odčervení, ošetření psa proti vnějším parazitům.
Otázku dlouhověkosti psů dlouhodobě řeší i chovatelé. Velice zajímavé poznatky vycházejí z jedné z významných českých studií, na které se podílí výzkumný tým pod záštitou ZOO Tábor ve spolupráci s chovatelskou stanicí Korec Corso. Odborníkům se v tomto výzkumu podařilo identifikovat geny dlouhověkosti. Například u zkoumaného plemene Cane Corso tak vědci zjistili, že délka života jedince souvisí s barvou jeho srsti, přičemž žíhaní psi se dožívají v průměru až o rok více.
Tyto poznatky už aplikují do praxe nejen chovatelé plemene Cane Corso, ale například také u kavalír King Charles španělů.
„Cílem výzkumu je zásadně prodloužit život psů. Objev genů souvisejících s dlouhověkostí nám umožnil vyvinutí testu na principu PCR, který umožňuje zjistit v jakémkoliv věku psa, zda bude dlouhověký. Cíleným křížením psů s potenciálem dlouhověkosti lze založit dlouhověké linie,“ uvádí ředitel Zoo Tábor a zároveň předseda Cane Corso klubu ČR Evžen Korec ke své studii.
























































