Stát napravuje chybu. Lidé, kteří nestihli čerpat dotace, teď mohou získat až 100 000 Kč, ale musí jednat rychle

Osoby, které zaplatily za projekt, ale nestihly podat žádost o dotaci, protože se program velmi rychle vyčerpal, mohou nyní zpětně získat kompenzaci vynaložených nákladů. Často se přitom právě kvůli možnosti čerpat dotace tito lidé rozhodli investovat do projektu více, než měli původně v plánu. Z toho důvodu jim stát dává nyní druhou šanci.

Termíny a podmínky kompenzace

Od středy 25. března 2026 mají vlastníci nemovitostí, kteří nestihli zažádat o dotaci v rámci programů Nová zelená úsporám a Oprav dům po babičce, možnost podat žádost o vrácení části peněz, které na projekt již vynaložili. Finanční prostředky mohou tímto způsobem získat fyzické a právnické osoby i společenství vlastníků jednotek či bytových družstev.

Podporu mohou zpětně získat žadatelé, kteří již zaplatili projekt , ...

Žádost o dodatečnou podporu bude ale možné odeslat nejpozději do 15. dubna 2026, takže s tím rozhodně neotálejte. Podáte ji přitom jednoduše prostřednictvím Agendového informačního systému Státního fondu životního prostředí ČR na webu Státního fondu životního prostředí.

Důležitou podmínkou pro získání kompenzace je, že každý žadatel musí v rámci žádosti předložit účetní doklady či faktury týkající se výdajů vynaložených na projekt. Dané dokumenty budou ovšem uznatelné pouze za předpokladu, že byly vystavené v období mezi 1. zářím 2025 a 15. dubnem 2026.

Kolik peněz lze získat?

Výše částky, kterou lze zpětně získat, odpovídá stanovému limitu, který určovala pravidla programu Nová zelená úsporám v minulém roce. Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí, k tomu dodává: „Maximální výše dotace bude korespondovat s částkou, kterou by žadatelé na projektovou přípravu získali v rámci poskytnuté dotace.“

Co se týká konkrétních čísel, tak v případě nákladů na projekt rodinného domu se jedná o maximální částku 50 tisíc korun. U bytových domů je pak možné čerpat podporu do výše až 100 tisíc korun. Vynaložené náklady přitom musí souviset s vyhotovením projektové dokumentace (tj. například technická zpráva či výkresy), odborných posudků a energetických hodnocení.

Vlastníci bytových domů mou zpětně získat až 100 tisíc korun , ...

V roce 2025 bylo v rámci zmíněných dotačních programů rozdáno přibližně deset miliard korun. Zájem ze strany veřejnosti byl ale obrovský a dané prostředky se tak vyčerpaly rychleji, než se čekalo. V listopadu 2025 proto musely být dotační výzvy pozastaveny a mnoho lidí o ně tak nestačilo ani zažádat.

Co bude s dotacemi dále?

Dotační programy pro úsporné bydlení tedy letos získávají zcela novou podobu. Dotace jako takové se již nebudou rozdávat, ale místo nich budou mít žadatelé možnost získat úvěry, které jim mají s financováním projektu pomoci. Půjčky budou poskytovat žadatelům banky, ale úroky z nich plynoucí bude hradit stát.

O tuto formu podpory budou opět moci žádat vlastníci rodinných a bytových domů. Stejně jako tomu bylo v případě dotací, i nyní platí, že získané prostředky se musí použít na úsporná opatření související s bydlením, jako je například zateplení, výměna starých oken, instalace fotovoltaiky a tak dále.

Podané žádosti pak budou posuzovány především s ohledem na očekávanou úsporu energií a technické řešení. Nevýhodou těchto bezúročných půjček ovšem je, že ne každý žadatel na ně dosáhne. Banky totiž budou u každého žadatele hodnotit jeho schopnost úvěr splácet, a to zejména doložením příjmů a kontrolou v registru dlužníků. Některé domácnosti tak bohužel nemusí tuto formu podpory získat.