Sousedův nafukovací bazén vám může zničit celou zahradu na několik měsíců

Nafukovací či jiné nadzemní bazény jsou stále oblíbenější. Jsou dostupné v různých velikostech a postavíte je prakticky kamkoliv, kde se dá alespoň na pár hodin denně zapojit filtrace do sítě. V horkých letních dnech pak představují ideální místo pro osvěžení, odpočinek i dětské hry. Bohužel však tyto bazény skrývají i riziko, a jejich největší slabinou je právě použitý materiál.

Stačí totiž menší trhlina v konstrukci a do zahrady se rázem vyvalí obrovská masa chemicky ošetřené vody. Bohužel tím však mnohdy neutrpí pouze majitel bazénu, ale i jeho soused. Následky podobné “přívalové vlny” jsou nejen estetické, ale hlavně destruktivní pro všechny jedlé i okrasné rostliny, které této vodě přijdou do cesty. 

Nafukovací bazén může v případě protržení zničit záhony se zeleninou , ...

Bazénová voda jako toxický koktejl

Velkým problémem při protržení nadzemního bazénu je už samotné množství vody, která spoustu věcí zničí a podmáčí celé okolí bazénu. Ještě zásadnější je však její složení. Ve většině případů se u těchto bazénů používá různá bazénová chemie. Ta má za úkol udržet vodu křišťálově čistou a bez řas. Nejčastěji jde o přípravky na bázi chlóru, algicidy a vločkovače.

Lidské pokožce obvykle tyto látky v rozumné míře neškodí, pokud si po bazénu dáme ještě klasickou sprchu. Nicméně důležité mikroorganismy v půdě či citlivé kořenové systémy rostlin mohou tyto přípravky a látky doslova zničit během pár minut. Větší množství chlóru spálí kořeny i listy, naruší přirozené pH půdy a vybije půdní mikroflóru. 

Vylije-li se voda do záhonů se zeleninou či ovocem, může úrodu na daný rok úplně zničit. Pokud totiž rostliny přežijí mechanický náraz vody, absorpce veškeré bazénové chemie pravděpodobně způsobí jejich pozdější úhyn, absenci kvalitních plodů nebo různé deformace. Půda navíc po takovém šoku zůstává dlouho podmáčená, což vede k nedostatku kyslíku v kořenové zóně a následnému úhynu i těch nejodolnějších druhů dřevin nebo trvalek.

Bazén by měl stát co nejdál od sousedova plotu , ...

Strategické umístění jako účinná obrana

Pokud si chcete nadzemní bazén umístit do zahrady, dobře si promyslete, kam ho postavíte. Správně zvolené stanoviště totiž může předejít katastrofě. Ideálně by tak měl být bazén co nejdál od sousedova plotu, a to alespoň tři metry na rovném pozemku. Pokud je vaše zahrada ve svahu a sousedova pod tou vaší, může být optimální vzdálenost ještě větší. Myslete také na své vlastní záhony.

Při instalaci a výběru stanoviště je důležité také to, aby stál bazén na úplně rovném povrchu. Ve svažitém terénu tak budete muset bazén vyrovnat například vytvořením rovné plochy pomocí zeminy, písku a jemného štěrku. Pokud by totiž nestál na rovném podkladu, bude obrovská masa vody tlačit více na jednu jeho stěnu a celá konstrukce se tak může snadno zbortit. Právě to je také nejčastější příčinou podobných nehod.

Malý pozemek? Vsaďte na opatření

Pokud máte malý pozemek a bazén se od plotu příliš daleko posunout nedá, je nutné ho zajistit technickým opatřením, které případnou vodu alespoň částečně odkloní. Jednou z možností je vybudování nízké, ale pevné zídky nebo betonového obrubníku podél plotu. Podobná bariéra sice úplně nezabrání mírnému prosáknutí vylité vody, ale odkloní její proud a nasměruje ji do míst, kde nezpůsobí takové škody. Pomoci mohou i různé terénní úpravy v podobě zasakovacích průlehů a podobně. 

Co dělat při vyplavení?

Pokud veškerá prevence selže a bazén se i přesto vylije do míst, kam nemá, rozhoduje rychlost vaší reakce. Nejdůležitější je dostat přebytek stojící vody ze záhonů. Toho lze docílit například vyhloubením provizorních odtokových kanálků. Poté, co se voda vsákne, je vhodné všechna tato místa paradoxně znovu prolít. Tentokrát nejlépe dešťovkou nebo pitnou vodou ze studny. Díky tomu se naředí zbytky chlóru a další chemie.