Tající permafrost by podle vědců mohl uvolnit rakovinotvorný plyn
Tající permafrost v arktických oblastech je vekou hrozbou nejen pro infrastrukturu nebo šíření dlouhá léta zmizelých infekčních nemocí. Další tání by podle vědců mohlo uvolnit i rakovinotvorný plyn radon.
Poničené silnice, domy ale i kompletní infrastruktura včetně rozvodů elektřiny. Nejen to jsou potíže s kterými se v posledních letech ve stále větší míře potkávají obyvatelé polárních oblastí. Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda totiž důsledkem změn klimatu a zvyšování teplot taje a přináší s sebou nejen závady na infrastruktuře, ale i potencionální zdravotní obtíže pro místní obyvatele kvůli uvolňování karcinogenních plynů.
Velký problém hlavně pro kuřáky
Ačkoliv ještě před několika desítkami let málokdo předpokládal, že by permafrost v polárních oblastech Norska, Ruska, USA, Kanady, Islandu, Finska, Grónska nebo Dánska a Švédska začal masivně tát, dnes už jde o realitu, kterou bude jen těžké ovlivnit podobně jako je tomu v případě tání ledovců.
Zprávy, které informují právě o poškození infrastruktury v důsledku tajícího permafrostu se z obydlených arktických oblastí objevují ve stále větší míře a s nimi i informace o uvolňování látek, které byly v permafrostu „na věky“ uloženy. Někteří vědci se tak obávají rozšíření infekčních nemocí, které lidstvo považuje za vymýcené a jejichž zárodky jsou v trvale zmrzlé půdě nejspíše stále přítomné.
Mnohem větším problém, který by se mohl dalším roztáváním půdy již brzy dostat do ovzduší je podle vědců rakovinotvorný plyn radon. Podle nové studie zveřejněné v časopise AGU Earth's Future by totiž právě oteplování mohlo rozpustit permafrost, který je v tomto případě jakousi ochrannou bariérou blokující unikání radonu na povrch a vnikání do tamních budov.
Radon, který je přirozeně se vyskytujícím radioaktivním plynem nelze jen tak rozpoznat. Je totiž neviditelný a navíc bez zápachu. A právě tyto vlastnosti dále zvyšují jeho nebezpečnost a to také v případě, že jsou mu lidí dlouhodobě vystaveni.
Podle vědců na nebezpečnost radonu ukazuje i fakt, že přibližně jedno z deseti celosvětových úmrtí na rakovinu plic je způsobeno právě tímto radioaktivním plynem. Jelikož radon je ještě mnohem nebezpečnější pro kuřáky než nekuřáky, může být jeho únik v subarktických komunitách, kde kouří velké množství lidí problém.
„Je známo, že radon je po kouření druhou nejvýznamnější příčinou rakoviny plic. Kouření také zvyšuje vliv radonu na rakovinu plic asi 26krát a kouření je v arktických komunitách až 4,4krát častější. V důsledku toho by neočekávaný únik radonu mohl představovat nebezpečné zdravotní riziko. Pokud se ovšem o problému ví, jde vyřešit jen jednoduše instalovanou ventilací.“ uvedl profesor Paul Glover, který se na studii podílel.
Vědecká studie ukazuje, že největší obavy by měly mít lidé obývající podsklepené budovy. Podle modelů, které vědci vytvořili a jež se zabývají prouděním plynu půdou, ale i jeho působení v různých modelových budovách, může být největší problém s radonem v budovách, které jsou podsklepené. V nich se totiž až po dobu sedmi let může koncentrace plynu zvýšit až na 100 násobek své původní hodnoty.
