Rusko dál uzavírá kohouty. Plyn nedojde, dovolit si ho ale bude moci stále méně lidí

Evropské země se v posledních měsících stále více stávají rukojmím Ruska v energetické krizi. Zásoby zemního plynu se totiž hlavně v Německých zásobnících stále zmenšují a cena plynu na trzích tak letí vzhůru. Další růst cen ale lze očekávat i v dalších týdnech. Pokud dojde na konflikt s Ukrajinou, ceny dosáhnout extrémních hodnot.

Ceny plynu jsou extrémní, mohou ale být i horší

Do popředí Evropských médiích se v posledních měsících po koronaviru dostává velmi bolestivá energetická krize. Rychle rostoucí ceny zemního plynu, na které má vliv více faktorů už donutily k vyhlášení insolvence desítky firem v celé unii. V tuzemsku se tak nejznámějším případem stala Bohemia Energy, ta sice nezkrachovala, ale v hrozbě blížících se problémů raději firma „odstřihla“ své zákazníky a předala je do režimu dodavatele poslední instance (DPI).

Od té doby přicházejí zprávy o konci dalších prodejců energií téměř s každotýdenní kadencí. Podle odborníků ale to nejhorší nejspíš teprve přijde.

Ceny plynu v Evropě totiž neustále rostou a rekordy padají i na burzách obchodujících elektřinu. Jen ve Francii nyní stojí jedna megawatthodina 1000 eur (téměř 25 tisíc korun). V Německu potom 335 eur (cca 8400 korun). I když u cen elektřiny lze podle odborníků čekat v dalších měsících pokles, u plynu tomu bude přesně naopak.

V německých zásobnících se totiž snižují zásoby plynu, které země ukládá na dobu největšího odběru, která právě nyní přichází. Oproti minulým rokům jsou ale zásobníky mnohem prázdnější. Podle sdružení Gas Infrastructure Europe, které zásobníky monitoruje, jsou v současné době zásobníky na plyn zaplněny zhruba ze 64 procent. Minulý rok oproti tomu jejich zaplnění dosahovalo o 20 % více.

V případě mírné zimy by si sice Evropa mohla o něco ulevit, situaci na další roky by to ale vyřešit nemuselo. Pokud navíc přijdou silné mrazy, plyn ze zásobníků se vyčerpá mnohem dříve a na konci zimy by mohly být zásobníky téměř prázdné.

Je v celku jisté, že zásoby plynu i se současnými dodávkami do konce zimy vydrží. Při klesající zásobě ale bude stoupat nervozita investorů a firem, která se projeví dalším rychlým růstem cen plynu na burzách. Cena plynu pro domácnosti by tak mohla vystřelit o další desítky procent, což se projeví v energetické chudobě i u domácností s vyššími příjmy.

Ostatně rychlé reakce na trzích jsou viditelné už v současné době v příkladu plynovodu Jamal, který přivádí plyn do Německa, Polska a Běloruska. Právě tím totiž už před týdnem přestal úplně proudit plyn, posléze se pak jeho proud z Německa otočil opačným směrem. A právě tato změna v proudění dokázala najít velmi rychlou odezvu na burze.

Konflikt na Ukrajině přinese ještě větší tlak na burzy

Co ale v současné době nejvíc trápí analytiky je problém s dodávkami plynu do Evropy v případě konfliktu s Ukrajinou. Už několik týdnů totiž média probírají informace o možném napadení Ukrajiny ze strany Ruska. V takovém případě by Rusko mohlo využít závislosti Evropy na jeho plynu a na Evropské orgány a členské státy vytvářet politický nátlak.

Nelze ovšem očekávat, že omezení přepravy plynu na trhy EU by bylo dlouhodobé. Unie je totiž jedním z předních odběratelů Ruských ropných produktů a tak velké omezení exportu suroviny způsobuje i obrovské ekonomické tlaky na Rusko samotné.