Průlomový výzkum v boji proti kůrovci má i Českou stopu
Průlomový výzkum v boji proti kůrovci, který by mohl do budoucna pomoci snížit aktivitu kůrovce v lesích díky vývoji nových pesticidů i rychlejší detekcí napadených stromů má kořeny i v tuzemsku.
Škody způsobené kůrovcem nejen v tuzemských lesích v posledních letech výrazně rostou, výrazné poškozené lesy navíc není tak snadné obnovit a to nejen díky nedostatku financí ale i lidské síly. Vědci se tak snaží hledat stále nové metody, jak by mohli ovlivnit působení kůrovce na lesy či jej alespoň zmírnit.
Nové objevy pomohou k vytvoření účinnějších pesticidů
A právě s novým průlomovým řešením nyní přicházejí vědci ze Švédska, Německa ale i České republiky. Těm se totiž podařilo vůbec poprvé charakterizovat receptory pachů u kůrovce smrkového. Právě tyto receptory u kůrovce totiž reagují na feromon tohoto škodlivého hmyzu, jejich využití by tak mohlo vést k lepší kontrole nad škůdcem a ochraně lesů.
Kůrovci podle vědců využívají čich k hledání stromů a partnerů se kterými se množí. Tyto pachy zachycují na svých pachových receptorech, tedy jakýchsi anténách. Vědci jsou si samozřejmě tohoto fungování vědomi, dlouhou dobu jim ale nebylo jasné, které z vonných receptorů se vážou na které feromonové látky vypouštěné kůrovcem.
Díky tomu, že vědci identifikovali 73 různých pachových receptorů jež kůrovec zpracovává, a podařilo se jim charakterizovat i pachovou reakci na dva z těchto receptorů mohou být v budoucnu tyto znalosti využity pro vývoj účinnějších látek na jejich hubení.
Právě dva detailněji prozkoumané receptory podle vědců reagují na feromonovou látku ipsenol a ipsdienol. A právě díky tomuto zjištění mohou vědci považovat průzkum za přelomový.
Využití feromonů jsou hned dvě
Vědci se díky pozitivním výsledkům výzkumu mohou v budoucnu zaměřit na další využití těchto objevených látek. Jednou z možností by totiž bylo najít vonné látky, které se vážou ještě lépe než ipsenol a ipsdienol na dva charakterizované receptory. Tím by se mohlo dát narušit feromonovou komunikaci kůrovců smrkových.
Dalším využitím by pak mohlo být využití pachových receptorů v jakémsi biosenzoru, který už se vyvíjí. Díky tomu by bylo možné rychle najít kůrovce a rychleji tak dostat napadené stromy z lesa, tedy ještě před tím, než se kůrovec stihne rozšířit.
Ať už vědci v budoucnu využijí jakýkoliv z těchto způsobů, mohlo by to pomoci omezit vysoké škody, které kůrovec v lesích napáchá. Jen v roce 2019 totiž kůrovec v tuzemských lesích způsobil rozsáhlé škody, kvůli kterým muselo být vytěženo víc jak 30 milionů m3 dřeva.
