EnergoZrouti.cz

Ekologové chtějí zákaz lovu divoké zvěře, podle vědců ale není na místě

  
Jakub Zich
26. 2. 2021 ▪ 23:52

Aktivisté volají po zákazu divokého masa. Co by to ale znamenalo pro obyvatele planety? Bylo by vůbec možné divoké maso nějak nahradit, nebo by přišel opravdu zlý hladomor? Na toto nám odpověděli vědci pomocí studie. Výsledky vás rozhodně překvapí.

Řezník zpracovávající maso
Řezník zpracovávající maso
Foto: andrea Pumarejo olivella / Pixabay

Poslední dobou probíhá velký tlak na to, aby byl zakázán obchod s divokým masem. Co by to ale reálně znamenalo a hrozil by pak hladomor? Jak moc by toto narušilo již nynější nedostatek jídla pro celou planetu? Na to se podíváme v našem článku.

Aktivisté tlačí na zákaz

Aktivisté v oblasti ochrany divoké zvěře tlačí nejen na jednotlivé vlády, ale také na WHO (světovou zdravotnickou organizaci), aby se zlepšily životní podmínky divokých zvířat. Podle aktivistů by se tak mělo stát především zákazem prodeje masa divoké zvěře. Touto otázkou se pak zabýval také mezinárodní tým vědců. Na co přišli?

V případě, že by skutečně došlo k tomuto zákazu, mohlo by to vést k obrovskému problému s jídlem. To by mohlo také vést k opačnému efektu a mohlo by dojít k poškození biologické rozmanitosti. Divočina na sebe upoutala pozornost také mj. díky COVIDu-19. Do hledáčku se totiž dostaly trhy, které prodávaly čerstvé maso. Aby se zabránilo ještě masivnějšímu šíření, byly různé apely na zákazy těchto trhů.

Negativní dopady by byly obrovské

Vědci ve své studii zveřejnili, že by negativní dopady tohoto zákazu dopadly v masivním měřítku až na 83 států světa. Což je obrovské číslo. Vědci poukázali také na fakt, že by došlo k velkému propadu bílkovin v naší stravě. Navíc by se také zabralo obrovské množství půdy, které by bylo potřebné pro zajištění dostatku zemědělské plochy. Ta by se musela využít pro pěstování plodin, které by nahradily poptávku po divokém masu.

To celé by pak samozřejmě mělo dopady na další ekosystémy a vlastně by to pro zvířata mohlo mít i opačný efekt než právě zlepšení jejich životních podmínek. Zvedl by se také počet živočišných zemědělství, která by musela skutečně nahrazovat maso, který by chybělo z lovu divoké zvěře. Obrovské riziko pro biologickou rozmanitost by měly především státy jako je USA, případně i celé kontinenty, jako například Afrika.

Konkrétní čísla hovoří jasně

Pokud bychom se podívali na konkrétní čísla zjistili bychom, že státy jako Brazílie či Ekvádor by potřebovali 5 000 km2 pro nahrazení masa z divokých zvířat. USA by potřebovaly dokonce dvojnásobnou plochu. Vést by to mohlo k vyhynutí více než 200 různých živočišných druhů. To jsou alarmující čísla, která by skutečně vedla k opačnému výsledku.

Samozřejmě, že záleží na tom, jak by se která země snažila nahradit právě maso z divoké zvěře. Některé země by s tím neměly větší problém, jiné by se ale dostaly do obrovské krize i z pohledu chybějících bílkovin v potravinách. To se týká především rozvojových zemí, kde je podvýživa opravdu velice rozšířená.

Zákaz ne, regulace ano!

Vědci se proto shodují na tom, že regulace masa z divoce žijících zvířat by měla své opodstatnění. Kompletní zákaz ale rozhodně není na místě, a i toto by měli aktivisté pochopit. Důsledky by totiž byly obrovské a vedlo by to k masivním problémům s potravinami, a to i mimo rozvojové země, což by byl velký problém.



Štítky: Ekologie USA Brazílie
Zdroj: University Of Leeds