Uhlí místo zemního plynu nebude pro klimatické závazky problém, ale jen dočasně
Obavy z uzavření dodávek plynu před zimou v Evropě stále sílí. Mnoho zemí tak připravuje do pohotovosti uhelné elektrárny, které byly chystané „na důchod“. Pokud půjde jen o krátkodobé řešení, neměl by to podle odborníků být problém ani pro klimatické závazky.
Několik evropských zemí včetně České republiky počítá v případě nedostatku zemního plynu z Ruska v zimních měsících s větší mírou využití uhlí. To sice ještě před několika měsíci patřilo mezi jedno z hlavních fosilních paliv, jehož využití mělo být ukončeno v první řadě, nyní je ale situace jiná. Plány Evropy využít uhelné elektrárny jako jakýsi záložní zdroj energie v případě nedostatku zemního plynu ale podle odborníků nebudou problém.
Jak ukazují data zprávy organizace Ember, uvedení několika uhelných elektráren v Evropě do pohotovostního režimu by mělo mít jen malý dopad na emise a klimatické závazky, které EU stanovila. Studie, kterou organizace vytvořila počítá s tím, že by se v následujících až osmnácti měsících mohla přechodně zvýšit výroba elektřiny z uhlí v Německu, Rakousku, Francii nebo Nizozemsku bez toho, aniž by byl dopad na klima znatelný.
Evropská unie v posledních měsících věnuje dodávkám zemního plynu, který ruský prezident Putin využívá jako ekonomickou zbraň i v rámci invaze na Ukrajinu velkou pozornost. Už dříve se tak zástupci evropských ekonomik shodli na tom, že je nutné naplnit před zimou zásobníky na zemní plyn. Ten by totiž s blížící se zimou mohl být ještě více omezen. V současnosti totiž probíhají práce na plynovodu Nord Stream 1, které dodávky plynu zpomalily či úplně zastavily. EU se tak obává, že by následně už vůbec nemuselo dojít k opětovnému obnovení plných dodávek.
Místo zemního plynu, který ještě před několika měsíci měl být jednou z hlavních náhrad za uhlí ve výrobě energie se tak nyní uhlí vrací zpět na scénu. Pokud však půjde jen o dočasné řešení pro letošní zimní a jarní měsíce, neměl by to být podle odborníků problém.
