EnergoZrouti.cz

Tisíce úmrtí na koronavir covid-19 mohou souviset se znečištěným ovzduším

  
Markéta Bártová
28. 10. 2020 ▪ 10:16

Tisíce úmrtí na koronavir covid-19 mohou souviset s vysokým znečištěním ovzduší miniaturními částicemi PM 2,5. Ty pocházejí z průmyslu, ale hlavně ze spalování fosilních paliv.

Povinné nošení roušek
Povinné nošení roušek
Foto: Gustavo Fring / Pexels

Tisíce lidí, kteří zemřeli v důsledku onemocnění koronavirem covid-19 mohou mít podle studie zveřejněné v odborném časopise Cardiovascular Research jednoho společného jmenovatele a tím je znečištěné ovzduší. Právě to by totiž mohlo přispět k horším stavům u pacientů s koronavirem.

Největší potíže způsobují miniaturní částice PM 2,5

Podle studie, obětí ve Velké Británii by tak při příznivější kvalitě ovzduší bylo možné zachránit o 14 procent více pacientů oproti současné situaci.


Mezinárodní tým odborníků totiž zkoumal data o znečištěném ovzduší, které zkombinoval s epidemiologickými údaji z pandemie a stavu nakažených. Podle odhadů vědců by tak mohlo být od začátku pandemie do začátku června zabráněno až 6 100 úmrtím na covid-19 ve Velké Británii, kdyby nebyly osoby dlouhodobě vystaveny vlivu znečištění ovzduší a to především pomocí jemných prachových částic PM 2.5.

Největší procento úmrtí s vlivem ovzduší bylo v Česku

Už podle dřívějších studií by mohlo znečištěné ovzduší stát až za každým osmým úmrtím v Evropě. Prach ale i toxické částice, které jsou na něj navázány totiž přispívají hlavně k prohlubování současných potíží, které pacient již má.


Počet úmrtí, kterým by bylo možné předejít kvalitnějším ovzduším byl ve Velké Británii 14 procent, celosvětový průměr pak je 15 procent. Nejhůře si v tomto pomyslném žebříčku vede Česká republika s 29 procenty následovaná Německem s 26 procenty.


Většina částic, které vzduch znečišťují a mají důsledky nejen na lidské zdraví pochází z fosilních paliv, a tak vědci dále apelují na snižování těchto emisí. Drobné prachové částice PM 2,5, které jsou pro zdraví tím nejhorším pochází ze silniční dopravy a to nejen spalováním fosilních paliv ale například i opotřebováním brzd, pneumatik ale i samotných silnic. Dalším zdrojem je pak průmysl.




Zdroj: Cardiovascular Research