Znečištěné ovzduší je globálně velkým problémem, který způsobuje obrovské finanční ale i zdravotní problémy pro člověka, ale i zvířata či rostliny. Podle nové zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EAA) může stát právě znečištěné ovzduší, ale i další okolnosti za úmrtím velkého počtu osob.

Mimo znečištěné ovzduší se mezi další faktory, které Evropanům zkracují život zařadila i špatná kvalita vody, vystavení chemickým látkám či nadměrný hluk. Právě tyto faktory by podle nové zprávy EAA mohly stát za úmrtím každého osmého Evropana což činí až 630 000 předčas­ných úmrtí v EU za rok 2012 tedy za poslední rok ke kterému jsou k dispozici použitelné údaje.

Nejvíce ohroženy jsou nízkopříjmové skupiny obyvatel

Zpráva navíc prokazuje i dlouhodobý názor odborníků, podle kterého jsou problémy jak se zvyšujícím se globálním oteplováním, přístupem ke kvalitní vodě či právě se znečištěným ovzduším narůstající hrozbou hlavně pro nízkopříjmové skupiny občanů.

Státy EU by tak podle Evropské agentury pro životní prostředí měly přijmout taková opatření, která zabrání zhoršování životních podmínek pro ty nejchudší vrstvy obyvatel a zajistí jim plnohodnotné podmínky, které mají ostatní občané EU.

Podle nedávné zprávy Národní akademie věd Spojených států amerických by mohla být situace podobná i v dalších zemích světa. Podle zmíněné instituce totiž bohatí američané v průměru vypouští do ovzduší až o 25% více skleníkových plynů než ti chudí. Právě chudší příjmové skupiny jsou ale globálním oteplováním, které je důsledkem emisí těchto plynů ohroženi nejvíce kvůli špatnému přístupu ke kvalitní zdravotní péči či možnosti využití klimatizačních zařízení ve svých domovech.

Nejnižší úmrtnost spojená s životním prostředí je v severských zemích

Pokud jde o úmrtnost na faktory znečištění v zemích Evropy, pak nejlépe vycházejí severské země v čele s Norskem a Islandem. Nejhůře naopak dopadla Albánie či Bosna a Hercegovina.

Jak ale zpráva EAA uvádí, došlo za poslední roky také k několika pozitivním změnám a to jak ke zlepšení ovzduší díky modernizaci průmyslu či dopravy, tak i ke zlepšení přístupu k pitné vodě minimálně v zemích Evropy.

Řešením jsou investice do zelených prostorů a omezení emisí

Podle zprávy agentury mohou mít ale současné problémy řešení k jejichž implementaci již dnes ve velkém dochází v reakci na zvyšující se globální teploty a stanovenou Pařížskou klimatickou dohodu.

Jak agentura zmiňuje, bude pro zlepšení životního prostředí prioritní zasadit se o růst nových modrých a zelených ploch, které pomáhají snižovat hlukovou zátěž, zvyšují biodiverzitu ale pomáhají i chladit města v letních vlnách veder a snižují tak vznik takzvaných tepelných ostrovů.

Měl by být také omezen silniční provoz a to zejména vozidel na fosilní paliva jako je benzin, nafta ale i zemní plyn. Na opačné straně by se tak měla objevit paliva s nízkými či nejlépe minimálními emisemi mezi něž zpráva řadí například elektromobily – ty by měly být stále více podporovány.